Hospodářská komora připomíná, že dobře nastavený a jednoduše využitelný kurzarbeit je klíčový pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit složitou a drahou administrativu – na těchto podnicích přitom stojí česká ekonomika. Proto upozorňuje i na některé nelogické podmínky podpory. Podle nich by zaměstnavatelé za zaměstnance měli odvádět povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění z celé mzdy – tedy i za dobu, kdy bude doma a stát mu bude platit část mzdy. Tím se výše podpory snižuje. O parametrech kurzarbeitu bude v pondělí ráno jednat prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s ministryní práce Janou Maláčovou.

Hospodářská komora také upozorňuje, že česká mutace kurzarbeitu může příplatkem ke státní podpoře motivovat zaměstnance k přechodu k jinému zaměstnavateli.

Zaměstnanec by totiž podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí mohl namísto standardní výše příspěvku vypláceného po devítiměsíční podpůrčí dobu dostávat výrazně zvýšený příspěvek. A to tehdy, bude-li veden v evidenci Úřadu práce jako zájemce o zaměstnání a bude se dobrovolně účastnit aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce. Nárok na vyšší příspěvek by tak měl hned od prvního měsíce kurzarbeitu.

Podle Hospodářské komory ale takový parametr kurzarbeitu jde proti samotnému konceptu. „Kurzarbeit by měl přece nejdříve pomoci překonat krizovou situaci ve firmě a urychleně vrátit provoz včetně práce zaměstnanců firmy do normálu. Usnadnit přechod zaměstnance do jiné firmy má až tehdy, pokud si firma s problémy neporadí,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Hospodářská komora proto doporučuje vládě, aby nárok na vyšší podporu vznikl nejdříve až po třech měsících. Nevylučuje ale ani jinou variantu.

„Rozumím i názoru, že účast například na rekvalifikaci organizované Úřadem práce je už sama o sobě v zájmu zaměstnance v kurzarbeitu. Mohl by si tak zlepšit své možné budoucí uplatnění na trhu práce. A umím si dokonce představit, že v podpůrčí době na výzvu Úřadu práce bude rekvalifikace uchazeče o zaměstnání povinná. Nicméně, která varianta bude z pohledu trhu práce efektivnější, záleží na tom, jak vláda nastaví peněžní a časové parametry příspěvku,“ dodává Tomáš Prouza.

Z dosavadních materiálů přitom vyplývá, že vláda bude v pondělí jednat o výši podpory mezi 50 a 80 % průměrného čistého hodinového výdělku a o tom, že zaměstnanec bude muset pracovat přinejmenším 2, anebo jen 1 den v týdnu.

Tato ustanovení ale nejsou ojedinělými problematickými body novely. Navzdory tomu, že MPSV vyhovělo drtivé většině požadavků Hospodářské komory, rozpor mezi Hospodářskou komoru a ministerstvem zůstal v tom, že firmy budou průběžně muset za zaměstnance odvádět povinné odvody na zdravotní pojištění – na rozdíl od sociálního pojištění – ve výši odvozené z původní plné mzdy, kterou zaměstnanec dostával před tím, než mu vznikl nárok na podporu. Tím se účinnost státní podpory reálně sníží.

Hospodářská komora zároveň ocenila Ministerstvo práce a sociálních věcí i pracovníky Úřadu práce za program Antivirus. Řadě členských firem program pomohl udržet práci pro jejich zaměstnance. „A proto je pro nás klíčové, aby vznikl efektivní a účinný kurzarbeit, který zvýší odolnost české ekonomiky do budoucna,“ uzavřel Tomáš Prouza.

O parametrech kurzarbeitu bude od pondělního rána jednat s ministryní práce Janou Maláčovou prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.