Praha, 14. září 2026 – Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS k tomu vyzvali zástupci českého průmyslu a podnikatelské sféry. Hlavním tématem diskuse na půdě Hospodářské komory ČR byla probíhající revize systému a její dopady na konkurenceschopnost evropského průmyslu, investiční jistotu a riziko přesunu výroby mimo EU.

Jednání se zaměřilo na praktické zkušenosti podniků s fungováním systému ETS, na rostoucí náklady spojené s dekarbonizací a na potřebu vytvořit takové podmínky, aby průmysl dokázal plnit klimatické cíle bez ztráty investic, pracovních míst a výrobních kapacit v Evropě. Účastníci se shodli, že průmysl stojí před bezprecedentní transformační výzvou, která musí být doprovázena realistickým a předvídatelným nastavením regulace a podpůrnými nástroji.

„Současná podoba ETS představuje pro řadu evropských podniků významnou konkurenční nevýhodu vůči výrobcům ze třetích zemí. Pokud má Evropa uspět v dekarbonizaci, musí revize ETS jít dál a výrazněji zohlednit dopady na průmysl. Potřebujeme systém, který bude motivovat ke snižování emisí, ale současně zabrání ztrátě investic, pracovních míst a výrobních kapacit v Evropě. Bez silného průmyslu nebude ani úspěšná transformace ekonomiky,“ uvedla Zuzana Krejčiříková, viceprezidentka Hospodářské komory České republiky.

Za Hospodářskou komoru ČR zazněl i širší strategický rámec: ETS má být nástrojem transformace, ne faktorem deindustrializace.

„Pokud má Evropa zvládnout náklady zelené transformace, musí si zároveň udržet silnou a konkurenceschopnou ekonomiku, která dokáže tento plán financovat. Klimatická politika musí být předvídatelná, technologicky neutrální a ekonomicky proveditelná a firmám musí dávat prostor a jistotu pro investice do modernizace. Pokud evropský průmysl nebude mít dostupnou energii a férové podmínky vůči konkurenci ze třetích zemí, emise se nesníží – jen se spolu s výrobou a pracovními místy přesunou mimo Evropu,“ varoval Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory České republiky

Zástupci Evropské komise ocenili otevřenou diskusi s podnikatelskou sférou a zdůraznili význam zpětné vazby z praxe v přípravě a projednávání legislativních úprav.

„Dialog s průmyslem a podnikateli je pro Evropskou komisi klíčový a probíhal během celé přípravy revize ETS. Připravované změny berou v potaz zkušenosti firem, které jsou nositeli investic, inovací a technologické transformace. Naším cílem je zajistit, aby evropská klimatická politika snižovala emise podle schválených cílů, jež umožní předvídatelnost investic, a zároveň vytvářela podmínky pro moderní, čistý a konkurenceschopný průmysl v Evropě,“ uvedl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele generálního ředitelství Evropské komise pro klima.

Setkání potvrdilo společný zájem na pokračování odborného dialogu mezi Evropskou komisí a podnikatelskou sférou v době, kdy se rozhoduje o budoucích parametrech evropské klimatické a průmyslové politiky.

Praha, 11. září 2026 – Svaz energetiky České republiky (SEČR) a Hospodářská komora České republiky (HK ČR) spouštějí portál modulreaktor.cz určený českým firmám, které se chtějí zapojit do globálního dodavatelského řetězce společnosti Rolls-Royce SMR. Na jednom místě zde najdou aktuální výběrová řízení včetně obecných charakteristik poptávaných komodit a služeb a prostřednictvím webu mohou projevit zájem o zapojení do výběrových řízení. ČEZ, a. s., bude zajišťovat předávání těchto informací společnosti Rolls-Royce SMR k dalšímu využití.

Rolls-Royce SMR v současnosti vytváří globální dodavatelský řetězec pro program malých modulárních reaktorů. Aktuální tendry se netýkají pouze projektů v České republice, ale otevírají českým firmám možnost dlouhodobého zapojení do projektů v rámci flotily budované ve Velké Británii a Evropě s potenciálem rozšíření působení na další kontinenty. Výběr dodavatelů pro hlavní komodity má podle současného harmonogramu proběhnout do konce roku 2027.

„Malé modulární reaktory už nejsou pouze budoucností, ale začínají vytvářet konkrétní příležitosti pro český průmysl. Nový portál nabídne firmám přehled tendrů umožňujících zapojení do dodavatelského řetězce programu Rolls-Royce SMR. Jde o další krok v naší snaze pomoci českým společnostem uspět v mezinárodní konkurenci a navázat na dosavadní spolupráci s Rolls-Royce SMR,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.

Na modulreaktor.cz firmy získají ucelený přehled o poptávaných komoditách a službách včetně jejich základního popisu. V současnosti je na portálu zveřejněno 10 tendrů. Obsazování jednotlivých částí dodavatelského řetězce bude probíhat postupně podle technologických oblastí.

Portál je zároveň připraven zveřejňovat informace o výběrových řízeních dalších strategických partnerů Rolls-Royce SMR pro významné technologické celky, pokud o tuto možnost projeví zájem.

„V projektu Rolls-Royce SMR se českému průmyslu otevírá okno příležitosti. Jde o možnost vybudovat nový exportní pilíř české ekonomiky na desítky let. Máme přitom na čem stavět. Naše jaderná kompetence zahrnuje schopnost náročné technologie navrhnout, vyrobit, odzkoušet i dlouhodobě servisovat. Příležitosti přitom nekončí u přímých dodávek pro Rolls-Royce SMR. České firmy se mohou uplatnit také jako subdodavatelé již vybraných strategických partnerů, například při dodávkách pro turbínový ostrov,“ říká Zuzana Krejčiříková, viceprezidentka Hospodářské komory ČR.

Základní podmínkou k zařazení do tendru je registrace přímo u Rolls-Royce SMR, jíž firma vyjádří obecný zájem stát se jeho dodavatelem. Po přihlášení na portál modulreaktor.cz může firma následně vyjádřit zájem o konkrétní zveřejněnou zakázku. HK ČR a SEČR ověří základní způsobilost zájemce o tendr a předají informace prostřednictvím ČEZ společnosti Rolls-Royce SMR. O zařazení uchazeče do výběrového řízení a o samotném výběru dodavatele, popřípadě více způsobilých dodavatelů, rozhoduje Rolls-Royce SMR.

„Spuštění portálu naplňuje princip transparentního oslovení a přístupnosti výběrových řízení všem potenciálním dodavatelům programu Rolls-Royce SMR. Přihlášením na portál a odesláním zájmu dodávat konkrétní komoditu získá případný zájemce jistotu zařazení na seznam potenciálních dodavatelů. Firmy však nesmí zapomenout i na registraci přímo na stránkách Rolls-Royce SMR,“ uzavírá Blanka Cupáková, ředitelka Útvaru dodavatelský řetězec programu RR SMR, ČEZ, a. s.

Nové obchodní příležitosti budou na modulreaktor.cz zveřejňovány průběžně podle postupu výběru dodavatelů. Registrace je bezplatná.

Praha, 9. září 2026 – Česko má po letech šanci prolomit jeden z hlavních problémů, který brzdí výstavbu bytů, dopravní a datové infrastruktury, energetiky i nové investice. Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona, která má mimo jiné sjednotit povolování staveb pod jednotnou státní stavební správu, odstranit rozdíly v rozhodování jednotlivých úřadů a jasně určit odpovědnost za průběh řízení. Hospodářská komora ČR schválení reformy vítá, zároveň ale upozorňuje, že o jejím úspěchu rozhodne především zvládnutí personálního přechodu a funkční digitalizace.

„Jsem rád, že po mnoha měsících diskusí byla novela stavebního zákona schválena. Je to podmínka nutná, nikoli však postačující. Je dobře, že jsme našli odvahu a politickou vůli změnit procesy, které provázejí stavební řízení a územní povolování v České republice. Je to cesta k větší předvídatelnosti a budoucímu rozvoji. Teď ale nesmíme podcenit navazující kroky,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Podle Komory bude nyní zásadní zvládnout přechod zkušených zaměstnanců z obecních a krajských úřadů do nově vznikající jednotné státní stavební správy. Pokud se nepodaří udržet a převést odborné kapacity, může být fungování soustavy v přechodném období výrazně ohroženo.

Stejně důležité bude dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Komora upozorňuje, že bez sdílení dat, spolehlivých digitálních nástrojů a jasného řízení IT projektu nebude možné posunout stavební řízení směrem k efektivnějšímu, hybridnímu či částečně automatizovanému povolování. Právě při omezeném počtu pracovníků na stavebních úřadech může být větší využití digitalizace a automatizovaného rozhodování jednou z cest, jak systém udržet funkční.

Zkušenost posledních let ukazuje, že nedotažená digitalizace umí systém zablokovat. Po problematickém spuštění v roce 2024 musel stát zavést přechodný souběh starých a nových systémů (tzv. bypass), aby se předešlo kolapsu řízení. Zároveň se plná digitalizace podle aktuálních plánů vlády odsouvá až na přelom desetiletí.

„Schválením zákona práce nekončí. Naopak začíná její možná nejtěžší část. Pokud ale zvládneme personální přechod na nově vznikající jednotný stavební úřad a skutečně funkční digitalizaci, máme šanci po letech vytvořit stavební správu, která bude odpovídat potřebám moderní a konkurenceschopné země. Digitalizace nesmí být jen termín v harmonogramu, musí přinést reálně použitelný systém pro úřady i stavebníky, s jasnými milníky a odpovědností za dodávku. Navíc nám může umožnit mnohé procesy automatizovat, a ještě více urychlit,“ uzavřel Zdeněk Zajíček.

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně.

Zahraničním pracovníkům přijímaným přes Program kvalifikovaný zaměstnanec musí zaměstnavatelé garantovat nejméně 1,22násobek minimální mzdy. Od ledna tak půjde o 30 378 korun, tedy o 5 478 korun více, než bude činit minimální mzda v Česku. Podle HK toto pravidlo vytváří nerovné podmínky mezi zaměstnanci vykonávajícími srovnatelnou práci.

Rozhodnutí komentuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Níže najdete také zvukovou stopu.

„Pro nás je nepochopitelné, proč bychom měli dál pokračovat v nastavení, kdy je minimální mzda pro cizince v České republice na úrovni 1,2násobku minimální mzdy českých zaměstnanců. Připadá nám to diskriminační vůči českým zaměstnancům. Ve chvíli, kdy došlo k rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy, si myslíme, že i cizinci by měli mít minimální mzdu ve stejné výši jako čeští zaměstnanci. To je něco, co budeme nejpozději na tripartitě navrhovat změnit,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Praha,6. září 2026 – Mzdy v Česku dál rostou svižným tempem. Ve druhém čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 6,4 % na 51 966 korun, reálně o 4,3 %. Hospodářská komora ČR upozorňuje, že bez odpovídajícího růstu produktivity práce nebude možné mzdy dlouhodobě zvyšovat. Vyšší mzdové náklady navíc firmám ubírají prostředky na investice do modernizace a technologií, které jsou pro růst produktivity nezbytné.

Za celý rok 2026 by pak dle makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR mohla průměrná mzda vzrůst o 6,6 %. Český trh práce ale podle Komory zůstává vyčerpaný a přetrvává na něm nesoulad mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou. Firmy stále narážejí na nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, což posiluje vyjednávací pozici zaměstnanců a udržuje tlak na růst mezd.

„Pokud budou mzdové náklady dlouhodobě růst rychleji než produktivita práce, firmám bude zbývat méně prostředků na investice do technologií, modernizace a dalšího rozvoje. A právě to může brzdit budoucí růst české ekonomiky,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Napjatý trh práce dál vytváří tlak na růst mezd

Další vývoj mezd bude podle Hospodářské komory významně ovlivňovat především situace na trhu práce. Firmy dál v řadě oborů narážejí na nedostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací, což posiluje vyjednávací pozici zaměstnanců a udržuje tlak na růst mzdových nákladů.

Finanční možnosti podniků přitom představují přirozený limit dalšího rychlého růstu mezd. Firmy současně čelí vysokým nákladům i v dalších oblastech, a výrazný růst mezd tak může omezovat jejich prostor pro investice. To se může následně promítnout i do jejich konkurenceschopnosti.

Další růst mezd musí být postaven na investicích a zvyšování produktivity

Růst mezd v nominálním i reálném vyjádření zároveň postupně kompenzuje výrazný propad jejich reálné hodnoty během inflační vlny v roce 2022. Pro dlouhodobě udržitelný růst je ale zásadní, aby spolu se mzdami rostla také produktivita práce a aby firmy měly dostatek prostoru pro investice do modernizace a technologií.

Vyšší reálné příjmy mají zároveň pozitivní dopad na spotřebu domácností, která by letos měla stejně jako v předchozím roce patřit k hlavním zdrojům hospodářského růstu. „Samotná spotřeba ale dlouhodobý růst ekonomiky nezajistí. Za klíčové považujeme zvyšování produktivity, více investic, inovací a produkci s vyšší přidanou hodnotou,“ doplňuje prezident Hospodářské komory ČR.

Vysoká dynamika mezd má navíc širší makroekonomické dopady. Prostřednictvím vyšší spotřeby domácností i rostoucích nákladů firem může vytvářet inflační tlaky a ovlivňovat rozhodování České národní banky o nastavení úrokových sazeb. Jejich delší setrvání na restriktivních úrovních by pak mohlo omezovat investiční aktivitu firem.

Praha, 7. září 2026 – Česká republika má stále jedny z nejpomalejších a nejsložitějších povolovacích procesů v Evropě. Bez jejich zásadní změny nebude možné výrazně zrychlit výstavbu bytů, dopravní a datové infrastruktury ani rozvoj energetiky a dalších soukromých i veřejných investic. Hospodářská komora ČR (HK ČR) proto doporučuje poslancům, aby při opětovném projednávání novely stavebního zákona přehlasovali veto Senátu a umožnili dokončení reformy stavebního práva. Poslanecká sněmovna se sejde v úterý 8. září, návrh zákona je na programu jednání.

Podle HK ČR jde v případě tohoto zákona o rozhodnutí, zda Česká republika dokáže vytvořit funkční a předvídatelný systém povolování. Současný stav oddaluje realizaci investic, zvyšuje náklady a dopadá na malé stavebníky, velké investory i stát při přípravě strategických projektů, infrastruktury a dostupného bydlení.

„Česká republika si další odklady nemůže dovolit. Země, která neumí v předvídatelném čase povolit továrnu, bytový dům, školu, elektrické vedení nebo dopravní stavbu, si sama svazuje ruce. Každý měsíc zdržení znamená vyšší náklady, méně investic a promarněné příležitosti. Jednu šanci na zásadní změnu stavebního práva jsme už promarnili. Druhou bychom pustit neměli,“ uvedl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Komora podporuje základní princip reformy: soustředit povolování do jednotné státní stavební správy, sjednotit metodiku a rozhodovací praxi a určit jasnou odpovědnost za průběh řízení. Centralizace státní stavební správy podle HK ČR neznamená omezení samosprávy ani oslabení nezávislosti rozhodování. Územní plánování a rozhodování o rozvoji obcí získávají zcela do rukou samosprávy, zatímco vlastní povolování staveb je výkonem státní správy. Oddělení těchto rolí má zároveň pomoci odstranit systémovou podjatost a rozdíly v rozhodovací praxi napříč republikou.

„Je potřeba oddělit dvě věci, které se ve veřejné debatě často směšují. Obce musí mít zaručené právo promítat veřejný zájem na rozvoji území prostřednictvím územních plánů. Stavební úřad jako orgán státní správy má rozhodovat o splnění zákonných povinností, odborně a stejně v celé zemi. Smyslem novely není nadřadit jeden veřejný zájem ostatním, ale zajistit, aby se v jednom řízení skutečně vyvažovaly všechny relevantní zájmy – bydlení, práce a podnikání stejně jako ochrana životního prostředí, kulturních hodnot a práva lidí, kterých se stavba dotýká,“ zdůraznil Zdeněk Zajíček.

Prezident HK ČR zároveň odmítl nálepku, která zaznívala v médiích a při jednání v Senátu, že jde o zákon „pro developery“. Novela stanovuje pravidla podle charakteru stavby, nikoli podle toho, kdo ji staví. Nadále musí být v souladu s územně plánovací dokumentací a splnit požadavky na výstavbu, ochranu veřejných zájmů, infrastrukturu i práva účastníků řízení. Samotné uznání veřejného zájmu navíc automaticky neznamená jeho nadřazení nad ostatní veřejné zájmy.

„Stavební zákon nezavádí jedno pravidlo pro velkou firmu a jiné pro občana, obec nebo stát. Všichni stavebníci jsou si rovni před zákonem a všichni potřebují jasná a předvídatelná pravidla. A nezapomínejme, že před jedním z největších investičních úkolů dnes stojí právě stát, kraje a obce. Musíme dohnat dluh v dopravní a datové infrastruktuře, energetice, veřejné vybavenosti i bydlení. Nepřiměřeně dlouhým povolováním nebrzdíme nějakého abstraktního developera. Brzdíme sami sebe a budoucí prosperitu této země,“ řekl prezident Zajíček.

Rychlost podle Komory neznamená rezignaci na kvalitu rozhodování. Znamená zejména odstranění duplicitního posuzování, rozptýlené odpovědnosti a nejistoty, kdy řízení skončí. Předvídatelnost je jedním ze základních parametrů, podle nichž firmy rozhodují o investicích, a Česko nesmí prohrávat soutěž o investice jen kvůli pomalému a nepředvídatelnému povolování.

HK ČR zároveň upozorňuje, že přijetím zákona práce nekončí. Reforma bude vyžadovat zvládnutí přechodu zaměstnanců do nové stavební správy, dostatečné personální kapacity, kvalitní metodické řízení a funkční nasazení digitalizace v praxi. Složitost implementace však nemůže být důvodem k dalším odkladům potřebné zásadní změny.

„Nikdo netvrdí, že odhlasováním zákona budou všechny problémy vyřešené. Nebudou. Čeká nás spousta práce a stát musí ukázat, že dokáže reformu také dobře provést. Ale nejhorší variantou je neudělat nic a dál udržovat systém, o kterém všichni roky víme, že významně pokulhává až nefunguje. Pokud chceme moderní, prosperující a konkurenceschopné Česko, musíme být schopni ho také postavit. Proto poslance žádáme, aby dali reformě šanci,“ uzavřel prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Praha, 28. srpna 2026 – Hospodářská komora ČR vítá, že návrhy nových pravidel pro platformovou práci a transparentnost odměňování představují převážně minimalistickou transpozici evropských směrnic a zpřesňují hranici mezi podnikáním a závislou prací. Za problematickou naopak považuje narychlo vloženou úpravu směřující k potírání nelegální práce a nelegálních agentur. Oba návrhy má v pondělí 31. srpna projednat vláda.

Novely zákoníku práce a zákona o platformové práci transponují evropské právo, zároveň však sledují i další cíle – zpřesnění stávající právní úpravy, posílení právní jistoty a omezování nelegální práce a působení nelegálních agentur.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) oceňuje, že návrhy jsou z větší části skutečně minimalistické a vycházejí z praxe zaměstnavatelů. Jak směrnice o pracovnících digitálních platforem, tak směrnice o transparentnosti odměňování a o právu na rovnou odměnu žen a mužů dlouhodobě vyvolávaly obavy, že povedou především k další významné administrativní zátěži bez reálného přínosu. HK ČR proto vítá, že MPSV k oběma návrhům přistoupilo pragmaticky, ve většině případů transponovalo jen nezbytné minimum podobně, jako to dělají další státy, a současně využilo situace ke zpřesnění definice závislé práce. Návrh tak výrazně posiluje právní jistotu pracovníků i firem.

„Dobrá regulace je taková, ve které se lidé dokážou zorientovat sami. Firmy ani pracovníci by neměli pokaždé potřebovat právníka, aby jim řekl, jestli jejich spolupráce ještě odpovídá podnikání, nebo už je zaměstnáním. Pokud budou pravidla dostatečně konkrétní, mohou si to v běžné praxi hlídat sami. A přesně tímto směrem vládou schválený návrh jde,“ dodává viceprezident HK ČR Tomáš Prouza.

HK ČR zároveň oceňuje, že většina administrativy spojené s prokazováním rovného odměňování má být řešena v rámci systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Za promarněnou příležitost však HK ČR považuje, že MPSV nevyužilo příležitost precizněji vyjasnit a rozšířit kritéria pro srovnávání mezd, jak doporučoval i Ústavní soud v případu České pošty. HK ČR bude o tomto tématu dále jednat s poslanci a věří, že se při schvalování předložených návrhů najde dostatečná většina, aby se i tato část pracovního práva vyjasnila.

Za problematické HK ČR naopak považuje narychlo vloženou úpravu směřující k potírání nelegální práce a nelegálních agentur. Ačkoli HK ČR plně podporuje vládní iniciativu KOBRA 2026, z jejíž dílny návrh vzešel, (viz naše tisková zpráva ze dne 31. 3. 2026), nově navržené změny považuje za nevhodně nastavené. Za rizikové považuje zejména předpoklad trvání pracovního poměru 12 měsíců, paušálně nastavené parametry mzdy ve výši 1,5násobku průměrné mzdy a také ručení v subdodavatelském řetězci.

„V situaci, kdy JMHZ není plně funkční a firmám se opakované nedaří zaměstnance přihlásit, není takový postup správný. Naopak může řadu firem poškodit. Stejně tak problematická je zodpovědnost v rámci subdodavatelského řetězce, kdy finální příjemce pracovníka nemůže zjistit, zda některý ze subdodavatelů neporušuje pracovně právní předpisy,“ komentuje Jaroslava Rezlerová viceprezidentka HK ČR. Stát by měl stanovit jasná pravidla, podle kterých mají firmy postupovat, a musí jim umožnit, aby po svých dodavatelích poptávali potřebné informace. „Není možné, aby byly firmy trestány za něco, co u svých subdodavatelů nemohly ovlivnit či zkontrolovat,“ upozorňuje Jaroslava Rezlerová.

HK ČR proto věří, že v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně budou sporné body řádně prodiskutovány a dojde k jejich úpravě tak, aby výsledná úprava byla smysluplná, přiměřená a nezneužitelná.

Praha 24. srpna 2026 – Hospodářská komora ČR oceňuje, že vláda schválila další podnikatelský balíček Ministerstva průmyslu a obchodu. Soubor rychlých opatření může firmám odstranit některé zbytečné povinnosti a je signálem, že kabinet bere snižování administrativní zátěže vážně. Komora současně upozorňuje, že jednorázové balíčky samy o sobě problém přerostlé regulace nevyřeší – při tempu, jakým přibývají nové povinnosti (z národní i evropské legislativy), jde bez systémového řešení jen o dílčí úlevy a kapku v moři.

Balíček obsahuje 11 opatření z oblasti trhu práce, životního prostředí, energetiky a digitalizace s termínem realizace do 30. září 2027. Týkají se například snazšího nástupu do zaměstnání, evidence rizikových prací, ohlašování výsledků měření emisí nebo pokrytí Česka mobilním signálem. Hospodářská komora se na přípravě balíčku podílela v Expertní skupině pro snižování administrativní zátěže a v připomínkovém řízení předložila další praktické podněty od svých členů.

„Každé odstranění zbytečné povinnosti firmám pomůže, proto za podnikatelský balíček patří vládě poděkování. Zároveň ale platí, že tempo, jakým vznikají nové regulace, už přestává být pro podniky únosné. Firmy dnes neřeší jednu povinnost, ale celý balík pravidel, která se kupí, překrývají a jejichž dopady se sčítají. Potřebujeme systémovou brzdu regulace a byrokracie, a proto navrhujeme u každého zákona vytvořit tabulku povinností, aby každá nová povinnost byla jasně viditelná, srozumitelná, netrpěla výkladovými problémy, měla spočítané dopady a aby zároveň existoval trvalý tlak na rušení povinností, které už nemají smysl nebo neplní svůj účel. Tuto systémovou změnu má vláda ve svém programovém prohlášení a očekáváme, že na dílčí balíčky naváže skutečnou reformou v podobě přijetí Antibyrokratického zákona. V právním státě totiž jinak, než zákonem nemůžete uložit povinnosti ani zpracovatelům zákonů a ani zákonodárcům, kteří je uvádějí svým hlasováním do života”, uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Prezident HK ČR připomněl, že jen v roce 2025 přijala Evropská unie 2 553 právních předpisů, zatímco ve Sbírce zákonů ČR bylo publikováno dalších 586 legislativních aktů. V českém právním řádu dnes platí více než 30 tisíc předpisů, z nichž vyplývají až stovky tisíc povinností. Jejich plnění podnikatelům zabírá miliony hodin práce a stojí je desítky miliard korun, které potom chybějí v investicích, inovacích a rozvoji firem.

Podle šetření Hospodářské komory se byrokracie dlouhodobě drží mezi třemi nejčastějšími překážkami podnikání. V jednom z posledních Komorových barometrů označilo 47,6 % respondentů rostoucí byrokratickou a administrativní zátěž za jednu z hlavních brzd české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.

Hospodářská komora již připravila paragrafové znění možné podoby systémového řešení v rámci iniciativy Byrokratický detox v podobě návrhu antibyrokratického zákona včetně kompletního hodnocení dopadů (RIA). Základem reformy jsou tabulky povinností, které u každého předpisu přehledně ukáží, kdo, co, kdy a vůči komu musí plnit a jaké sankce mu hrozí, když nebude povinnost plnit. Návrh počítá také s průběžným hodnocením dopadů nové i platné regulace a s pravidelným přezkumem a odstraňováním neúčelných nebo duplicitních povinností. Podle analýzy Hospodářské komory dosahují celkové náklady administrativní zátěže českých podnikatelů až 71,8 miliardy korun ročně. Přijetí systémových opatření obsažených v návrhu antibyrokratického zákona by podle zpracovaného hodnocení dopadů mohlo českým firmám ušetřit až 25,1 miliardy korun ročně.

Česká vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k systémové reformě připravené společně se zástupci podnikatelů. Premiér Andrej Babiš na dubnové konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie, kterou Hospodářská komora uspořádala společně s dalšími podnikatelskými organizacemi, uvedl, že Česko bude pro omezování evropských regulací aktivně hledat spojence v ostatních členských státech. První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček potvrdil, že vláda chce při přípravě antibyrokratického zákona vycházet z návrhu Hospodářské komory a co nejrychleji jej zařadit do legislativního procesu. Antibyrokratický zákon má podporu také mezi poslanci hospodářského výboru napříč politickým spektrem.

Tento princip získává podporu také na evropské úrovni. Evropský hospodářský a sociální výbor doporučil připojovat přehled povinností ke každému novému právnímu aktu EU a postupně takto zpracovat i stávající legislativu.

Hospodářská komora představila svůj Byrokratický detox také německým partnerům, a to v souvislosti se systematickou snahou Německa omezit regulatorní a administrativní zátěž. Spolková vláda od listopadu 2025 schválila více než 40 konkrétních opatření, která mají firmám, občanům a veřejné správě ušetřit přibližně deset miliard eur ročně. Prezident HK ČR Zdeněk Zajíček proto zaslal návrh českého antibyrokratického zákona spolkovému kancléři Friedrichu Merzovi, vedení Německé průmyslové a obchodní komory a Svazu německých řemesel. Hospodářská komora v této souvislosti vyzvala německé partnery ke spolupráci na vytvoření širší evropské koalice proti nadměrné regulaci a byrokracii.

Praha, 25. srpna 2026 – Připravovaná česká legislativa k praktickému uplatňování evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) nemá firmám ukládat povinnosti nad rámec evropských pravidel. Stejně tak by měli v prvním roce při kontrolách inspektoři postupovat primárně metodicky a podpůrně: upozornit na nedostatky, sjednotit výklad a poskytnout přiměřený čas na nápravu, nikoli automaticky sankcionovat. Na pracovním kulatém stole ve Sněmovně to včera uvedl ministr životního prostředí Igor Červený.

Hospodářská komora ČR (HK ČR), Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Potravinářská komora ČR (PK ČR) a další podnikatelské organizace tento přístup ocenily jako rozumnou reakci české exekutivy na nejasnosti ve výkladu a neúplný prováděcí rámec nařízení PPWR. Pracovní kulatý stůl posunul debatu od obecných obav ke konkrétním otázkám zavádění evropského nařízení o obalech v České republice. Podnikatelské organizace přinesly dotazy shromážděné od firem, které se týkaly zejména připravované české legislativy a jejího obsahu, rozdělení kompetencí kontrolních orgánů, sankčního režimu a přechodného období, povinností v dodavatelském řetězci, testování PFAS nebo omezení administrativní zátěže.

Podklady pro dnešní jednání vycházely také z komorového šetření HK ČR mezi firmami k dopadům PPWR, které mapuje nejčastější praktické problémy a očekávanou administrativní zátěž. Výsledky šetření jsou veřejně dostupné zde.

HK ČR ocenila iniciativu předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Bereniky Peštové, pod jejíž záštitou se jednání uskutečnilo. „Smyslem kulatého stolu bylo dostat k jednomu stolu ministerstvo, podnikatelské organizace a odborníky, kteří se nad novými pravidly budou potkávat v praxi. Jsem ráda, že šlo o věcné jednání, na kterém jsme hledali odpovědi na konkrétní otázky firem a možnosti, jak omezit dopady tohoto byrokratického nařízení na české podnikatele i spotřebitele,“ uvedla poslankyně Berenika Peštová.

Ministr životního prostředí Igor Červený potvrdil, že připravovaná česká úprava nemá zavádět další povinnosti nad rámec evropského nařízení PPWR.

„Nové obalové nařízení přináší obrovský objem byrokracie. Česká vláda bude dál v Bruselu lobbovat za její snížení a budu pečlivě hlídat, aby byl dopad na české firmy co nejmenší. S ohledem na složitost nových pravidel bude MŽP klást důraz na to, aby kontrolní orgány minimálně první rok fungovaly spíše jako poradce podnikatelů než rozdávač pokut. Budeme také tvořit metodiky a společně s podnikatelskými organizacemi dávat firmám návody, jak se v této byrokratické džungli vyznat. Bojujeme za odklad účinnosti směrnice, dokud nebudou ustáleny všechny delegované akty a nebude znám celý proces implementačního plánu. Chceme tím ochránit spotřebitele před zbytečným zvýšením nákladů ve výši 56 miliard eur,“ zdůraznil ministr životního prostředí Igor Červený.

Přístup ministerstva ocenil viceprezident Hospodářské komory a předseda její Sekce pro životní prostředí Jan Mraček: „Ministerstvo, kontrolní orgány i podnikatelé dnes stojí před stejným problémem: musejí uvést do praxe evropské nařízení, jehož prováděcí rámec stále není hotový a jehož již přijatá pravidla často přinášejí více otázek než odpovědí. Právě proto je nyní klíčové sjednotit výklad, nastavit srozumitelný postup při kontrolách a dát firmám co největší právní jistotu.“

Podnikatelské organizace zároveň upozornily, že řadu základních problémů PPWR může odstranit pouze Evropská komise. Stále chybějí některé prováděcí předpisy, jednotné metodiky a závazné odpovědi na praktické otázky, Evropská komise navíc průběžně mění svůj výklad, takže se firmy nemohou zodpovědně připravovat. Rozdílné národní výklady navíc mohou vytvářet nové překážky na jednotném evropském trhu.

„Český stát nemůže přepsat špatně připravené evropské nařízení nebo jeho prováděcí akty, může ale zabránit tomu, aby jeho nedostatky dopadly na české firmy ještě tvrději. Je dobře, že ministr Červený odmítá český gold-plating a chce dál tlačit na Brusel, aby pravidla dokončil a zjednodušil. Bez toho budou podniky dál platit za opakované změny obalů, nové evidence a zbytečnou dokumentaci, přestože jejich přínos pro životní prostředí zůstává přinejmenším sporný, zatímco zákazníci kvůli nové byrokracii zaplatí až šest tisíc korun za zbytečně prodražené zboží,“ zdůraznil viceprezident HK ČR a prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Pro obchodníky a poskytovatele služeb je nyní důležité vyjasnění odpovědnosti jednotlivých článků dodavatelského řetězce a praktických pravidel pro gastronomii. „Obchodníci potřebují jasně vědět, jaké dokumenty mají získat od dodavatelů, co musí sami kontrolovat a jak postupovat u dovozů ze třetích zemí. Stejně konkrétní odpovědi potřebují restaurace a další provozy například k používání vlastních nádob zákazníků. Teprve podle takových odpovědí mohou podniky nastavit své každodenní procesy,“ upozornil předseda Sekce obchodu a služeb HK ČR Pavel Březina.

Potravinářské podniky požadují zejména jednotný postup kontrolních orgánů a spolehlivou metodiku pro testování přítomnosti PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. „Firma nesmí od různých kontrolních orgánů dostávat rozdílné odpovědi na stejnou otázku. Potřebujeme jednotnou metodiku, koordinované kontroly a jistotu, že podnik, který postupuje odpovědně a případný nedostatek napraví, nebude sankcionován za nejasný nebo měnící se výklad,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Hospodářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Potravinářská komora ČR se problematice PPWR věnují již od přípravy evropského návrhu a patřily mezi české podnikatelské organizace, které iniciovaly celoevropskou výzvu k odkladu nerealistických povinností. K výzvě se následně připojily stovky podniků, svazů a dalších organizací z celé Evropské unie.

Ve spolupráci se společností EKO-KOM také společně připravily informační portál Narizenioobalech.cz, kde budou firmy průběžně informovány o výkladech, metodikách a výsledcích dalších jednání s českými i evropskými institucemi.

Praha, 17. srpna 2026 – Hospodářská komora ČR upozorňuje, že první povinnosti z evropského aktu o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) začnou platit už 11. září 2026. Přestože se většina ustanovení nařízení začne uplatňovat až v prosinci 2027, část výrobců hardwaru a softwaru se musí některým pravidlům přizpůsobit již letos. Firmy budou povinny oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné bezpečnostní incidenty. V některých případech bude nutné podat hlášení do 24 hodin a následně jej do 72 hodin doplnit o podrobnější informace.

Evropská komise zveřejnila 27. července 2026 nové pokyny k uplatňování nařízení Cyber Resilience Act (CRA), které stanoví pravidla kybernetické bezpečnosti pro výrobky s digitálními prvky. Pokyny upřesňují praktické použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 a věnují se mimo jiné stávajícím produktům navrženým před plnou použitelností CRA, cloudovým a vzdáleným službám, posuzování kybernetických rizik i způsobům posuzování shody u produktů s vyšší mírou rizika.

„Cyber Resilience Act přináší významnou změnu pro výrobce hardwaru i softwaru. Pro firmy je nyní podstatné především to, že první povinnosti nezačínají až v roce 2027, ale už 11. září 2026, kdy musí být připraveny oznamovat některé bezpečnostní incidenty a aktivně zneužívané zranitelnosti ve velmi krátkých lhůtách,“ uvádí Jakub Rejzek, člen představenstva HK ČR.

První povinnosti již od 11. září

Oznamovací povinnosti upravuje článek 14 CRA, který se týká aktivně zneužívaných zranitelností a závažných incidentů ovlivňujících bezpečnost produktu.

Předběžné hlášení bude nutné podat prostřednictvím jednotné evropské platformy spravované agenturou ENISA nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se výrobce o relevantním problému dozví. Do 72 hodin pak bude muset výrobce oznámení doplnit o podrobnější informace.

Hospodářská komora proto firmám doporučuje zavést interní postup pro rozpoznání takového případu, jeho rychlé předání odpovědným pracovníkům, právní a technické posouzení a včasné odeslání hlášení.

Stávající produkty nebude nutné automaticky kompletně přepracovat

Pokyny se věnují také výrobkům navrženým před plnou použitelností CRA, které budou na evropský trh uváděny i po 11. prosinci 2027.

Podle Evropské komise samotné stáří návrhu neznamená, že musí výrobce produkt automaticky kompletně přepracovat. Výrobce však musí posoudit kybernetická rizika a doložit splnění relevantních požadavků CRA. Pokud posouzení odhalí nesoulad, může být nutné provést přiměřené úpravy produktu, procesů nebo dokumentace.

Firmy s rozsáhlejším portfoliem by proto měly výrobky rozdělit podle doby jejich uvedení na trh a u každého vyhodnotit rozsah nových povinností.

Do působnosti CRA mohou spadat také cloudové a vzdálené služby

CRA se netýká pouze fyzického výrobku nebo softwaru instalovaného v zařízení. Za určitých podmínek mohou být součástí regulovaného produktu také tzv. vzdálená řešení pro zpracování dat (remote data processing solutions).

Typickým příkladem je cloudová infrastruktura nebo cloudová služby, bez níž zařízení nemůže vykonávat některé své funkce. Při přípravě na CRA proto nestačí provést pouze inventuru hardwarových zařízení. Firmy by měly posoudit celý technologický ekosystém produktu, včetně mobilních aplikací, cloudových služeb, aplikačních rozhraní, autentizačních služeb a infrastruktury zajišťující aktualizace.

Správná klasifikace ovlivní náklady na uvedení výrobku na trh

Správné zařazení produktu podle CRA může významně ovlivnit náklady na jeho uvedení na trh. Nařízení vedle běžných produktů rozlišuje také důležité produkty třídy I a II a kritické produkty. Zařazení do jednotlivých kategorií ovlivňuje způsob posuzování shody a v některých případech také nutnost zapojení nezávislého subjektu.

Chybná klasifikace proto může vést buď k nesplnění požadavků, nebo naopak ke zbytečnému zvýšení nákladů na posuzování shody a uvedení výrobku na trh. Pokyny Evropské komise zdůrazňují zejména hlavní funkci produktu. Samotná přítomnost bezpečnostní komponenty automaticky neznamená, že celý výrobek musí být zařazen do vyšší rizikové kategorie.

Firmy by měly zahájit konkrétní přípravu již nyní

Hospodářská komora doporučuje podnikům, kterých se CRA může týkat, nečekat na prosinec 2027. Vedle přípravy na zářijové oznamovací povinnosti by měly již nyní provést inventarizaci produktového portfolia, určit výrobky spadající do působnosti CRA, posoudit jejich klasifikaci a zmapovat související cloudové a softwarové komponenty.

Součástí přípravy bude také systematické posuzování kybernetických rizik a vytvoření technické dokumentace, která výrobcům umožní prokázat splnění požadavků CRA.

„Nové pokyny Evropské komise jsou pro podnikatele užitečným zpřesněním. V některých otázkách potvrzují pragmatický přístup založený na skutečných rizicích produktu, zároveň ale výrazně zmenšují prostor pro odkládání přípravy. Pro firmy, které chtějí své digitální výrobky bez komplikací uvádět na evropský trh i po roce 2027, je nyní vhodná doba přejít od sledování legislativy ke konkrétní implementaci,“ dodává Jakub Rejzek.

Cyber Resilience Act stanoví jednotné evropské požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky během jejich celého životního cyklu. Většina jeho ustanovení se začne uplatňovat 11. prosince 2027, pravidla týkající se oznamování zranitelností a incidentů však již 11. září 2026.

Zdroje:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky (Cyber Resilience Act).

European Commission, Guidance on the application of Regulation (EU) 2024/2847 – C(2026) 5252, 27. července 2026.

European Commission, Cyber Resilience Act – implementation and guidance materials, DG CONNECT.