Pro podnikatele a tuzemskou ekonomiku devastující plošný zákaz podnikání za situace, kdy se každý den otestuje na bezinfekčnost půl milionu zaměstnanců v podnicích a zároveň přibývají tisíce plně očkovaných lidí, ztratil význam. Podnikatelé proto vyzývají vládu, aby s nimi otevřela jednání o podmínkách, za kterých by mohli znovu otevřít své provozovny od 1. května. Po vládě požadují, aby jim umožnila samoregulaci, a také aby se zapojila do vývoje aplikace, která by potvrzovala bezinfekčnost pro bezpečnou návštěvu v provozovně.

Závodní lékaři, externí poskytovatelé zdravotnických služeb i veřejná očkovací centra. Celkem tři možnosti pro vakcinaci zaměstnanců proti covidu-19 v tuzemských firmách zahrnuje nová Metodika zajištění a organizace očkování proti covidu-19, kterou se Sdružením praktických lékařů a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vypracovala Hospodářská komora ČR.

Uvolnění některých covidových restrikcí v podobě postupného otevírání škol a některých obchodů nebo vybraných služeb je dobrým signálem pro postupný návrat k normálnímu životu v ČR. Vláda by ale měla do svého rozhodování více zapojit názor podnikatelů z nejpostiženějších segmentů ekonomiky (služby, gastroprovozy apod.). Hospodářská komora chce proto intenzivně jednat s ministerstvem zdravotnictví a novým šéfem resortu Petrem Arenbergerem. Komora chce zároveň poděkovat bývalému ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému za konstruktivní diskuzi, které si podnikatelé velmi cenili.

Ministerstvem vnitra navrhovaná novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, by výrazně okleštila spektrum činností profesních komor, když je zařazuje mezi tzv. povinné subjekty s obecnou povinností poskytovat informace. Hospodářská komora ani další profesní organizace ze své podstaty nemají podléhat tak striktní veřejné kontrole, neboť jejich provoz není primárně financován z veřejných prostředků, byť jsou zřízeny zvláštním zákonem. Novelu tzv. informačního zákona dnes projednává vláda.

Zaměstnavatelé, kteří testují své zaměstnance, smysl testování spatřují nejčastěji v tom, že se včas zabrání šíření nemoci v celé společnosti, tedy nejen ve vztahu k jejich zaměstnancům na pracovištích, ale i ve vztahu k rodinám zaměstnanců nebo zákazníkům. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi 565 zaměstnavateli s více než 50 zaměstnanci.

Záměr vlády, aby podniky testovaly své zaměstnance dvakrát častěji než dosud, za situace, kdy se teprve nedávno rozšířila povinnost i na tisíce dalších zaměstnavatelů nad 10 zaměstnanců a kdy ještě ani nebyla nijak vyhodnocena úspěšnost testování ve větších firmách, může skončit nezdarem. Upozorňuje na to Hospodářská komora, podle které by stát měl firmám pro plošné testování nejprve vytvořit vhodné podmínky. Problémem je přitom nedostatečná kapacita odběrových míst pro PCR testy v regionech i vysoké náklady. Zaměstnavatelé by také uvítali, aby stát jasně veřejně deklaroval, že antigenní testování podporuje a nebude pod tlakem některých poradců testování zpochybňovat.

Vážené podnikatelky, vážení podnikatelé, zdravím všechny posluchače a diváky jak přímého přenosu po internetu, případně pak na programu ČT24. Je to přesně rok, kdy v důsledku pandemie byl v naší zemi poprvé vyhlášen nouzový stav. Při této příležitosti chci především oslovit české a moravské podnikatele, ale samozřejmě i manažery, vlastníky a akcionáře středních a velkých průmyslových a dalších podniků.

V návaznosti na uplynutí roku od prvního vyhlášení nouzového stavu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý shrnul dopady epidemie na podnikatele, poděkoval jim i jejich zaměstnancům a vyzval podnikatele, aby i přes nepříznivou situaci podnikání nevzdávali. Zároveň předložil sedm doporučení, jejichž realizace by podnikatelům a tuzemskému hospodářství pomohla vymanit se z uzávěr.

Zatímco evropská pravidla umožňují členským zemím kompenzovat ztráty mikrofirem do deseti zaměstnanců v částce odpovídající 90 % jejích ztrát a u ostatních podniků 70 %, vláda se rozhodla u českých podniků paušálně kompenzovat jen 60 % ztrát. Nárok na kompenzaci vznikne jen těm podnikům, kterým meziročně klesl obrat alespoň o polovinu. Hospodářská komora má k parametrům programu výhrady, nicméně oceňuje, že na rozdíl od jiných programů, které vláda přijímala bez diskuse s podnikateli, tato podpora s podnikateli projednávána byla.

Poslanci rozhodují o zavedení povinnosti zaměstnavatelů v soukromém sektoru poskytovat o týden dovolené navíc. Podnikatelé nerozumí tomu, proč poslanci hodlají podnikatele zatížit v době, kdy se všichni z nich budou muset vyrovnat s dopady pandemie a kdy takové opatření dopadne hlavně na ty nejmenší podniky, které jsou ekonomicky nejzranitelnější. V návrhu navíc chybí jakákoli informace, jak se mají tito zaměstnavatelé s takovým zvýšením nákladů vyrovnat.