Podle nejnovější Komorové národohospodářské prognózy na základě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy České spořitelny mzdy letos vzrostou o 8,6 procenta a pod 8 procent neklesnou ani v roce 2019. Nedostatek zaměstnanců a růst mezd, ale i masivní domácí a zahraniční poptávka vede firmy k investicím do efektivnější výroby. Díky tomu letos dojde ke skokovému meziročnímu nárůstu produktivity práce.

Dle prognózy Hospodářské komory z průměrné mzdy tak po očištění o vliv cen a daní zůstane „modelovému“ zaměstnanci, tedy samostatně žijící osobě s minimem sociálních úlev, v kapse alespoň o 20 450 korun ročně navíc. Svižný růst mezd, který letos oproti loňsku ještě zrychlí, úzce souvisí s významnými investicemi firem a s rekordně nízkou nezaměstnaností.

Zaměstnavatelé ve velkém reorganizují výrobu a vybavují své provozy i zaměstnance novými technologiemi. To má za výsledek výrazný meziroční nárůst produktivity, která představuje pro český HDP nový „push“ faktor, který dostane letošní růst české ekonomiky ke 4,2 procenta.

Letošní vývoj HDP také ukáže, jak mocná je kupní síla našich obyvatel. Růst maloobchodu přesáhne 6procentní hranici a měl by potenciál růst i více nebýt kritického nedostatku pracovních sil.

Pozitivní impulz tuzemskému hospodářství přinese ale i česká měna. Ta je letos slabší, než se očekávalo, a podpoří tak český export. Pomalejší posilování koruny, která se v průměru letos dostane na 25,4 Kč za euro, pomůže tuzemskému exportu dosáhnout 6,8procentního růstu.

Při rekordně nízké nezaměstnanosti ale domácí producenti nestačí uspokojovat masivní domácí poptávku. Tento přetlak se tak letos oproti loňskému roku přelévá do zvýšeného dovozu. I proto letos ve finále tempo růstu dovozu mírně předhoní tempo růstu našeho vývozu.

Každá Komorová prognóza obsahuje speciální aktuální téma zpracované ve spolupráci s experty České spořitelny – tentokrát jím je aktuálně diskutovaný rozpočet EU na roky 2020 až 2027, tzv. víceletý finanční rámec. Hospodářská komora zde přikládá i vlastní doporučení pro koncipování dotační politiky EU.

Dotační politika EU by se podle Hospodářské komory měla zcela transformovat – příhodným směrem je nasazování nových finančních nástrojů, u kterých se počítá s návratností poskytnutých prostředků a u nichž se případná dotace projevuje de facto v nižší ceně získaného úvěru. Zásadní je také zaměření na vyšší přidanou hodnotu, efektivnější zacílení a nižší administrativní zátěž s čerpáním spojená.

Také výsledky této tematické analýzy naleznete v příloze.