Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, dnes projednají poslanci v prvním čtení.

Podle Hospodářské komory možná dobře míněná regulace logistiky na zemědělské půdě způsobí problémy v tuzemském hospodářství a odradí investory od výstavby, mimo jiné i proto, že jim sníží právní jistotu. Novela totiž zakládá dvojí posouzení nezemědělského využití půdy – jednou při změně územně plánovací dokumentace a podruhé při samotném povolování záměru.

„Jestli se již jednou orgány ochrany zemědělského půdního fondu vyjádřily v rámci pořizování územního plánu a územní plán umožňuje nezemědělské využití pozemků, není přece možné, aby bylo jejich využití v souladu s územním plánem bráněno. Je to v rozporu s legitimním očekáváním a právní jistotou investujících podnikatelských subjektů,“ kritizuje vládní návrh novely zákona předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Stát se přitom chystá zakázat výstavbu logistických a obchodních center za situace, kdy se země potýká s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních multifunkčních logisticko obchodních a výrobních areálů. Pokud země nebude stavět taková komplexní centra při vysokokapacitních komunikacích, bude se zahušťovat síť lokálních skladů, výrobních a obchodních areálů, které z hlediska zátěže urbanizovaného území a jeho dopravní obslužnosti  způsobí daleko větší zátěž a komplikace, varuje Komora.

Za nepřiměřené označuje také Hospodářská komora i to, aby stát zaváděl pětiletý časový limit na platnost souhlasů s odnětím zemědělské půdy I. a II. třídy pro obchod, skladování a výrobu energie, když samo povolování stavby kvůli složité legislativě a byrokracii trvá i kolem 10 let.

„Stát se chystá právní jistotu, že lze povolovat záměry souladné s územním plánem, narušit dříve, než je vůbec možné v českých poměrech záměr povolit. Povolování záměrů v ČR přitom totiž trvá mnohem déle, kvůli složité legislativě a byrokracii nezřídka i kolem 10 let. Pokud by měly souhlasy orgánů ochrany zemědělského půdního fondu pozbýt platnosti za situace, kdy se do pěti let nestanou součástí pravomocného stavebního povolení, vytvořila by se tím enormní právní nejistota. Lhůtu je proto třeba prodloužit v zájmu právní jistoty alespoň na deset let, a samozřejmě nevázat ji na nejisté stavební povolení,“ je přesvědčen Jan Mraček.

Hospodářská komora doporučila poslancům, aby přijali takové pozměňovací návrhy, které posílí právní jistotu investorů.

„Máme zájem najít vyvážené a udržitelné řešení, které nezablokuje podnikání a zároveň přinese potřebnou ochranu zemědělské půdy. To, co je nyní předkládáno k projednání sněmovně, nemůže podle nás přinést dobrý základ pro naplnění obou chtěných cílů. Rádi bychom nadále jednali s ministrem životního prostředí i s poslanci o předložení takové právní úpravy, která získá širokou politickou shodu a vydrží delší dobu než jedno volební období. I proto si myslíme, že by bylo správné, aby kromě garančního výboru projednal předlohu také hospodářský výbor,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu předložila vláda k dalšímu projednání do Poslanecké sněmovny na začátku listopadu. Novela nyní čeká na projednání v prvním čtení a následně o ní budou diskutovat výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby novela nabyla účinnosti už od začátku příštího roku.

Odkaz na sněmovní tisk: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=579

Pozn. Rozšířená verze TZ, kt. byla rozeslána do redakcí