Hospodářská komora prosazuje víceletý rozpočtový rámec pro rezort obrany, který by umožnil efektivní plánování klíčových projektů, včetně akvizic. Komora také apeluje na nutnost plnit závazek vůči NATO vynakládat na obranu 2 % HDP a na větší zapojení českých firem do armádních nákupů a do bezpečnostního a obranného systému státu.

„Výdaje na obranu jsou dlouhodobě nízké a postrádají předvídatelnost, což se projevuje nekoncepčními postupy a ekonomickou neefektivností. Klíčové projekty ministerstva obrany, mezi které spadá výstavba obranných jednotek, rozvoj vojenských schopností, či vyzbrojovací projekty, jsou přitom střednědobého až dlouhodobého charakteru. Rozpočtová jistota, která by zajistila větší stabilitu a snazší plánování přezbrojování armády a strategických zakázek, by byla dosažena, kdyby ČR plnila svůj alianční závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Je to důležité i z hlediska budoucí geopolitické nejistoty s ohledem na poslední turbulentní události ve světě,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý během kulatého stolu Hospodářské komory se zástupci parlamentních stran, firem obranného průmyslu a experty.

Podle Hospodářské komory ministerstvo obrany nedostatečně využívá v tendrech pro přezbrojování a modernizaci ozbrojených sil vysokou kvalitu výroby a know-how českých soukromých firem v oboru. „Obranný průmysl tvoří velmi důležitý ekonomický segment, který zaměstnává okolo 20 tisíc lidí, vytváří objem tržeb zhruba 50 miliard korun ročně, platí zde daně, investuje do výzkumu a vývoje, a to především prostřednictvím soukromých firem. Každé pracovní místo v obranném průmyslu generuje téměř čtyři pracovní místa v souvisejících sektorech. Soukromé společnosti také vlastní důležité kompetence, technologie a know-how, čímž mohou významně přispět k zajištění bezpečnosti dodávek klíčových produktů a technologií pro armádu a bezpečnostní sbory, a to i během krize,“ upřesňuje předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík. „Pandemie koronaviru ukázala rizika spojená se závislostí na dodávkách ze zahraničí během krize. Je proto logické posilovat strategickou soběstačnost našeho státu, a to i formou většího zapojení českých firem do akvizic na straně českých ozbrojených složek,“ dodává.

Během debaty rezonovalo také téma prosazování českých bezpečnostních zájmů ve spojení s exportem. Export posiluje technologický rozvoj a konkurenceschopnost domácího průmyslu a je také jedním z nástrojů pro naplňovaní zahraničně-politických zájmů. „Obranný průmysl vítá vznik Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci pod záštitou ministerstva obrany. Věříme, že podpoří exportní potenciál českého obranného průmyslu,“ uvedl Kovařík.

Kulatého stolu k obrannému průmyslu se zúčastnili zástupci parlamentních stran, jmenovitě ministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO), poslanci Pavel Růžička (ANO), Jan Birke (ČSSD), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Zdeněk Ondráček (KSČM), Jana Černochová a Karel Krejza (oba ODS), Jan Lipavský (Pirátská strana) a Radovan Vích (SPD).

Do diskuze se zapojili také experti na oblast obranného průmyslu Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory, Daniel Koštoval, konzultant a expert na obranná témata, a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Záznam celé debaty lze zhlédnout pod odkazem ZDE.