Vláda dnes projednává návrh zákona, kterým se s účinností od 1. ledna 2023 zvýší mimo jiné limit pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč a na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně. Hospodářská komora České republiky k návrhu zákonných úprav má výhrady, které vycházejí z praxe podnikatelské sféry.

Zvýšení limitu pro povinné plátcovství DPH na 2 miliony korun pomůže od administrativy drobným podnikatelům. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že Česká republika tento práh, dnes na úrovni 1 milionu Kč, nezměnila od svého vstupu do EU (2004), čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 18 letech. Zatímco v roce 2004 průměrná mzda činila 17 466 korun, loni dosáhla 37 839 korun, což je více než dvojnásobek. Požadavek podnikatelů na zdvojnásobení prahu pro povinné plátcovství DPH je proto legitimní. Hospodářská komora kvituje, že jí vláda v jejím požadavku vyhoví.

Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibudou mu totiž nové povinnosti a zákazníkům se zvyšuje cena zboží nebo služeb o DPH. Plátci musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost drobného podnikání.

Práh pro registraci k DPH v posledních letech zvyšovala řada zemí, aby drobným podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a také administrativní zátěž finančních úřadů. Jestliže Ministerstvo financí předpokládá, že počet živnostníků osvobozených od uplatňování DPH vzroste zhruba o 105 tisíc osob, sníží se i zátěž českých finančních úřadů, které nově nebudou muset tuto agendu od 1. ledna 2023 u těchto živnostníků spravovat.

„Zvýšení prahu liberálně dává možnost, nikoliv povinnost nebýt nadále plátcem DPH. Takže ti živnostníci, kterým kvůli dodavatelsko-odběratelským vztahům vyhovuje odvádět DPH, mohou být dobrovolnými plátci daně i při podlimitním obratu,“ doplňuje ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Zvýšení limitu pro povinné plátcovství DPH je jedním z 34 doporučení Hospodářské komory adresovaných vládě v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě ZDE

 Zavedení paušální daně pro živnostníky navrhla v roce 2016 Hospodářská komora na svém celostátní sněmu v Olomouci. Návrh Hospodářské komory na zjednodušení inkasa daní a sociálního pojištění si do volebních programů zanesla ODS i hnutí ANO. Paušální daň začala platit v roce 2021. V režimu paušální daně platí státu daně a pojistné zhruba 80 tisíc živnostníků.

Zvýšení limitu pro paušální daň v souvislosti se zvýšením prahu pro plátcovství DPH Hospodářská komora podporuje. V meziresortním připomínkovém řízení ale uplatňovala výhrady související s praktickou aplikací paušální daně.

Hospodářská komora poukázala na skutečnost, že Ministerstvem financí navržený systém tří pásem s dalšími podskupinami v jednotlivých pásmech nebude pro podnikatele administrativně úplně jednoduchý a přinejmenším zpočátku bude přinášet výkladové problémy, ne ve všech ohledech tak představuje deklarované zjednodušení uváděné v důvodové zprávě.

„Návrh je kompromisem, bez nějakého rozlišení poplatníků podle druhu podnikatelské aktivity se férová paušalizace neobejde. Nicméně vadí, že na jedné straně při drobném překročení dílčího stropu příjmů hrozí poplatníkovi citelné skokové navýšení daně, zatímco i při dramaticky nižších příjmech má drobný podnikatel šanci jen na přeplatek na části paušálních záloh odpovídající dani z příjmů, nikoliv na vratku přeplaceného pojistného,“ hodnotí novinku Ladislav Minčič.

Zvýšení limitu pro režim paušální daně je jedním z 34 doporučení Hospodářské komory adresovaných vládě v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě ZDE

Státní podporou poplatníků, kteří se vypořádávají s tíživými důsledky jak pandemie koronaviru, tak ruské agrese proti Ukrajině, zejména pak s vysokými cenami svých vstupů, je prodloužení možnosti rychleji odepsat nové investice. Mimořádné odpisy bude nově možno využít i v případě majetku zařazeného v první nebo druhé odpisové skupině, který byl pořízen od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023.

Prodloužení daňového zvýhodnění nových investic alespoň o rok navrhovala Hospodářská komora. Proto kvituje, že jí vláda v tomto požadavku vyhověla.

Vedle toho Hospodářská komora doporučuje, aby stát nově stimuloval i pořízení investic zařazených do třetí odpisové skupiny, jde zejména o různá strojní a technologická zařízení, která se standardně amortizují 10 let. Hospodářská komora navrhuje odpis během čtyř let, z toho 50 % hodnoty investice již v prvním roce.

Důvodem tohoto doporučení Hospodářské komory je, že vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti některých materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu roste počet firem, které utlumují své investice. K růstu produktivity je ale nezbytné, aby podniky investovaly do technologických inovací, strojů a zařízení, výzkumu a vývoje. Nedostatečné investice firem mohou způsobit jejich zaostávání za zahraniční konkurencí, zejména z Německa a dalších západních zemí.

Oproti původním plánům se nepodařilo mimořádnými odpisy výrazněji podpořit investiční aktivitu firem a podnikatelů už minulé vládě. Soukromé investice loni v porovnání s krizovým rokem 2020 vzrostly méně, než by odpovídalo potřebám covidem vyčerpané ekonomiky. Hospodářská komora marně již předloni během připomínkového řízení k tzv. daňovému balíčku pro rok 2021 upozorňovala na to, že by se zrychlené odpisy neměly vztahovat pouze na první dvě odpisové skupiny. Vláda Andreje Babiše ale zrychlené odpisy v třetí odpisové skupině nezavedla.

Hospodářská komora rovněž dlouhodobě doporučuje ke zjednodušení snížit počet odpisových skupin ze šesti na čtyři až tři, aniž by se u jakéhokoliv majetku doba odpisování prodloužila.

Zavedení mimořádných odpisů na náročnější investice je jedním z 34 doporučení Hospodářské komory adresovaných vládě v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě ZDE