Z dohod o provedení práce by lidé až do 15 tisíc korun měsíčně nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Dnes je tento limit nastaven na 10 tisíc. Navrhuje to Hospodářská komora, podle které by vyšší hranice umožnila lidem přivydělat si více peněz k zaměstnání, studiu, rodičovské nebo důchodu. Výhodnější podmínky pro brigády by uvítali i zaměstnavatelé, kterým by více brigádníků pomohlo plnit zakázky.

„Řada lidí by uvítala příležitostný přivýdělek. Ale od některých brigád, kde mzda byť jen o korunu přesáhne deset tisíc měsíčně, je odrazuje vysoké zdanění výdělku. Jednoduše si spočítají, že se jim o něco vyšší hrubá mzda nevyplatí, protože by čistá byla nižší. Nevýhodné to je i pro zaměstnavatele. Budou-li čisté výdělky z dohod pro zaměstnance atraktivnější i nad deset tisíc korun, pak víc lidí se bude o tento přivýdělek zajímat,“ obhajuje návrh Hospodářské komory její prezident Vladimír Dlouhý.

Povinně hradit sociální a zdravotní pojištění musí zaměstnanec i zaměstnavatel, jestliže příjem z dohody přesáhne částku 10 tisíc korun v kalendářním měsíci. Do této hranice nemusí platit odvody lidé, kteří již mají pojistný vztah například z pracovního poměru, studia nebo pobírání důchodu. V takovém případě z výdělku do 10 tisíc korun odvádí jen 15% daň.

Hospodářská komora navrhuje tento limit, který se v zákoně o nemocenském pojištění neměnil 10 let, zvednout o polovinu. To odpovídá růstu mezd, které od roku 2012 vzrostly o 47 %. Slibuje si od toho, že příležitostné výdělky bude nabízet více podniků a zájem o ně bude mít i více lidí. Uvítala by, kdyby se do pracovního procesu vedle zaměstnanců nebo živnostníků zapojily více i skupiny osob, které jsou z něho z různých důvodů vyřazeny, jsou to hlavně studenti, matky na rodičovské nebo senioři.

Podnikům by to mohlo pomoct, aby plnily nasmlouvané zakázky, které jim komplikuje historicky největší nedostatek pracovních sil na trhu práce. Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114 pracovních míst. Zaměstnavatelé nemají povinnost volná místa úřadům práce hlásit, podle odhadů Hospodářské komory jim aktuálně chybí okolo 450 tisíc zaměstnanců.

Zaměstnavatelé letos v létě nabízeli brigádníkům hodinovou mzdu mezi 100 a 140 korunami na hodinu, až dvojnásobek se ale dá vydělat ve výrobě nebo skladech u firem, které po uvolnění koronavirových opatření získaly nové zakázky.

Ostatně dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr byly do zákoníku práce zakotveny už v roce 1966 právě z důvodu vzniklého nedostatku pracovních sil, a tedy potřeby vedle pracovního poměru zavést doplňkový pracovněprávní vztah, který měl účastníkům zajistit větší smluvní volnost než přísně regulovaný pracovní poměr.

Pokud se z mezd na dohody mají odvádět pojistné odvody, zaměstnance je nutné registrovat na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Přihlašování a odhlašování dohodářů zvyšuje administrativu zaměstnavatelům, kteří krátkodobě zaměstnají desítky či stovky brigádníků, nebo u kterých brigádníci v průběhu roku v některých měsících nepracují. 15tisícový limit by umožnil tuto zátěž snížit zaměstnavatelům i úředníkům.

Dohoda o provedení práce rozšiřuje nabídku pracovního trhu, uzavírá se na práce malého rozsahu, vykonávané i nepravidelně nebo na pouhé individuálně určený či jednorázový pracovní úkol. Oblíbená je mezi zaměstnanci i zaměstnavateli i díky nižší míře regulace, nezávislosti a volnosti smluvních stran. Dohodu lze navíc uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u každého z nich jen nesmí přesáhnout 300 odpracovaných hodin ročně.

Navzdory tomu někteří zákonodárci usilují o zpřísnění podmínek pro příležitostné výdělky. Například letos na jaře musela Hospodářská komora přesvědčovat senátory, aby z návrhu zákona o mimořádném příspěvku 370 korun denně poskytovaném zaměstnanci při nařízené karanténě odstranili poslanecký přílepek, který měl zavést novou povinnost zaměstnavatelů, aby ohlašovali státu všechny dohody. Dnes ohlašovací povinnost vznikne jen tehdy, pokud musí odvést za dohodáře nemocenské pojištění. Za nesplnění této povinnosti by jim nově hrozila abnormálně vysoká pokuta 1 milion korun.