Hospodářská komora apeluje na českou vládu, aby se na pátečním zasedání Výboru stálých zástupců Evropské unie, tvořeném velvyslanci členských zemí při Evropské unii v Bruselu (COREPER I), zdržela hlasování o směrnici o náležité péči udržitelnosti podniků. Zdržení se hlasování je vnímáno jako odmítnutí návrhu. Česká republika by se tak zařadila po bok Německa a Rakouska, které již avizovaly, že se hlasování zdrží.

Směrnice představená Evropskou komisí v roce 2022 stanovuje pravidla pro plnění povinností velkých společností, jejich dceřiných společností a obchodních partnerů v oblasti nepříznivých dopadů jejich podnikání na životní prostředí a lidská práva (ESG).

Firmám má dát vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit. Firmy tak budou muset znát celý svůj odběratelko-dodavatelský řetězec a prověřovat nejen své přímé, ale i nepřímé dodavatele, požadovat od nich prokazování uhlíkové stopy celého životního cyklu produktů, a to od prvotního získávání surovin, přes distribuci až po likvidaci. Zároveň budou mít podnikatelé odpovědnost nejen za své zaměstnance, ale za celé komunity dotčené činností kompletního řetězce. 

Hospodářské komoře se nezamlouvá, že místo státní správy má kontrolu provádět soukromý sektor. „Firmy nebudou mít kapacitu ovlivňovat velmi složitý dodavatelský řetězec, který často pokrývá několik zemí nebo i několik kontinentů. Pokud není státní správa schopna kontrolovat a zasahovat ve třetích zemích, nebudou toho přece schopni ani sami podnikatelé,“ je přesvědčen Tomáš Prouza, podle něhož bude směrnice v praxi neproveditelná a podniky zaváže jen ke „zbytečnému cvičení na papíře“. 

Hospodářská komora také upozorňuje, že si návrh směrnice vyžádá velké finanční náklady, a ještě dále zvýší nadměrnou administrativní zátěž podnikatelů. Firmy si totiž budou muset opatřovat audity, přenastavovat interní procesy a v některých případech se budou muset vyvázat z dodavatelských vztahů.

Hospodářská komora požaduje, aby se po letošních evropských volbách směrnice racionalizovala. Vláda by podle ní proto měla využít páteční jednání k tomu, aby se směrnice v této podobě odmítla. Požadavek na vytvoření blokační menšiny Hospodářská komora adresovala ministru Pavlu Blažkovi také na konci ledna v dopise.

Návrh nemíří na malé a střední podniky, přesto se Hospodářská komora oprávněně obává, že řada povinností bude v rámci dodavatelského řetězce přenesena i na malé firmy, anebo povedou až k tomu, že mohou být z řetězců vyloučeny.