V době, kdy se česká ekonomika potřebuje zotavit z následků koronakrize a dopadů omezeného podnikání, považuje Hospodářská komora návrh MPSV na zvýšení minimální mzdy od ledna na rovných 18 000 Kč za nepřijatelný. Navýšení o 2 800 Kč způsobí komplikace zejména menším a středním firmám, které v posledním roce a půl vyčerpaly velkou část finančních rezerv. O růstu minimální mzdy bude zítra jednat vláda.

Hospodářská komora upozorňuje na to, že současný návrh na růst minimální mzdy není výsledkem jednání tripartity, která se na výsledné částce na posledním zasedání neshodla. „Navržená částka se naprosto vymyká ekonomické realitě. Náš současný křehký hospodářský růst je založený především na stabilitě firem, kterým teď nemůžeme házet klacky pod nohy,“ je přesvědčen prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle Komory by se agendou minimální mzdy měla zabývat až nová vláda, jak ostatně v posledních týdnech naznačil i předseda vlády Andrej Babiš. „Minimální mzda potřebuje zejména odpolitizování a dlouhodobou změnu koncepce. Považuji za nezbytné jít cestou změny zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí, nikoliv na požadavky odborů a některých politiků,“ dodává Dlouhý. Právě návrh změn výpočtu minimální mzdy je jedním z 34 doporučení nové vládě „Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě“ zpracovaných Hospodářskou komorou.

Na hodnotu minimální mzdy je navíc navázáno dalších sedm mzdových tříd pro dané profese. Právě institut tzv. zaručených mezd Hospodářská komora dlouhodobě považuje za přežitek, který by se měl pro podnikatelský sektor úplně zrušit. „Pokud veřejný sektor považuje zaručené mzdy za nezbytné, ať je pro státní zaměstnance zachová. V privátní sféře jsou ale kontraproduktivní a v mnoha případech omezující,“ vysvětluje Dlouhý.