Každý pátý zaměstnavatel zvažuje nabídnout svým zaměstnancům nebo je už rozhodnutý zavést stravenkový paušál, tedy peněžní příspěvek na stravování k výplatě. Hlavně se to týká podniků, které dosud vůbec neposkytovaly zaměstnancům papírové stravenky ani podnikové stravování. Část oslovených zaměstnavatelů využila nebo hodlá stravenkový paušál využít jako doplněk k již poskytovaným zaměstnaneckým benefitům. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi 750 zaměstnavateli napříč obory.

„Stravovací paušál vnímáme dlouhodobě jako správnou alternativu ke stravenkám a realita letošního roku nám dává za pravdu. Spousta, především menších firem automaticky k prvnímu lednu letošního roku odešla od stravenek, nebo nově využila tento benefit pro firmy i zaměstnance. Z diskuzí s většími zaměstnavateli víme, že často čekají na kolektivní vyjednávání s odbory, ale chuť přejít ke stravovacímu paušálu je u většiny zaměstnavatelů jednoznačná,“ poznamenal předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Vzhledem k tomu, že stravenkový paušál byl parlamentem schválen až na konci loňského roku, zaměstnavatelé v současnosti teprve vyhodnocují pro a proti zavedení paušálu. Řada z nich zjišťuje u svých zaměstnanců, zda by tuto alternativu měli zájem začít využívat, někteří paušál rovnou zavedli.

„Jako příklad lze uvést firmu, která má pro několik stovek svých zaměstnanců zaměstnaneckou kantýnu, ale na detašovaném pracovišti v jiném městě nedostávali její tři zaměstnanci žádnou obdobu tohoto benefitu, protože administrativa spojená se stravenkami by se firmě nevyplatila. Nově tito tři zaměstnanci dostanou ke mzdě peníze a budou tak i oni pokryti tímto benefitem,“ uvedla hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková, která data firem zpracovala.

Podle informací ministerstva financí z 280 tisíc zaměstnavatelů poskytuje přibližně 1,8 milionu zaměstnanců zvýhodněné závodní stravování a dalšímu 1,5 milionu lidí poskytuje stravenky. Zhruba 1 milion zaměstnanců nemá nárok na závodní stravování a ani nedostává stravenky. Nejčastějším důvodem je administrativa spojená se stravenkami. Ministerstvo financí proto paušál koncipovalo jako další alternativu k dnes již využívaným stravenkám a závodnímu stravování.

„Pokusy některých stravenkových společností a skalních vyznavačů stravenek ze strany některých zaměstnavatelů na obhajobu stravenek trendu přechodu na stravovací paušál ale nezabrání,“ je přesvědčen Březina.

Hospodářská komora zastřešuje zaměstnavatele, příjemce stravenek, tedy obchody a restaurace, i stravenkové společnosti. Před dvěma lety proto provedla mezi svými členy šetření, z něhož vyplynulo, že 93 % firem volalo po změně stravenkového systému a 7 z 10 podniků přivítalo zavedení stravenkového paušálu, aby se jim snížila administrativa spojená s papírovými stravenkami nebo aby nemusely platit ze stravenek provize.

Šetření ale také ukázalo, že záměr ministerstva financí zavést stravenkový paušál neměla u zaměstnavatelů zcela bezvýhradní podporu. Obavu měly firmy třeba z toho, aby možnost vyplácet hotovost nebyla vykoupena větší administrativní zátěží pro zaměstnavatele, třeba že by firmy musely prokazovat jejich účelové čerpání na stravování. Některé firmy se také obávaly, aby peníze nebyly přístupné exekucím, čímž by zaměstnanci fakticky přišli o peníze.