Hospodářská komora adresovala poslancům doporučení vycházející ze stanovisek zaměstnavatelů a odborných podkladů, aby během dnešního hlasování v Poslanecké sněmovně nerušili karenční dobu a nezatěžovali zaměstnavatele i státní rozpočet dalšími náklady. 

Statistiky s ostatními vyspělými evropskými zeměmi i data okresních správ sociálního zabezpečení potvrzují, že systém nemocenského pojištění byl před zavedením karenční lhůty zřejmě ze všech sociálních systémů zavedených od počátku 90. let v ČR tím nejvíce zneužívaným. Nemocnost lidí byla dokonce výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.

Rovněž údaje okresních správ sociálního zabezpečení potvrdily souvislost míry pracovní neschopnosti například s prázdninami a různými volny, která jsou udělována třeba školákům. To vedlo k rekordním mírám pracovní neschopnosti, v některých letech, např. v letech 2001 až 2003, dosahovala až 6,8 %. Přirozená míra pracovní neschopnosti se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 až 4,5 %.

Zrušením karenční doby by podle propočtů Hospodářské komory mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly na 5 miliard korun ročně. Na základě tohoto propočtu Hospodářské komory někteří senátoři při projednávání karenční lhůty v Senátu požadovali vyšší kompenzaci zaměstnavatelům než jen snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta.

Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu tak nevyváží finanční a personální dopady na firmy.

Hospodářská komora rovněž upozorňuje, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.