KOMENTÁŘ TOMÁŠE VRBÍKA

Odboráři na svém sjezdu volají po plošném zvýšení mezd ve veřejném sektoru. Je si třeba uvědomit, že průměrný plat ve veřejném sektoru předběhl průměrnou mzdu v sektoru soukromém a že zdrojem všech odměn vyplácených státem svým zaměstnancům jsou daně a odvody uhrazené podnikateli a jejich zaměstnanci.

Průměrná měsíční mzda jenom zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je letos ministerstvem financí naplánována na 32 679 korun, průměrná mzda za celou ČR, včetně soukromého sektoru, by však podle prognózy Hospodářské komory měla být o více než 600 korun nižší. Za posledních 5 let se veřejný sektor (státní, krajské a obecní instituce, zdravotní pojišťovny) rozšířil odhadem až o 50 tisíc pracovních míst. Nejde o to, že by si dobrý pracovník ve veřejném sektoru nezasloužil i velmi vysoký plat a že by mu neměl být po zásluze zvyšován. Není pochyb, že existují personálně (i materiálně) podhodnocené oblasti jako např. armáda.

Hospodářská komora ČR si je třeba také vědoma zásadní úlohy učitelů, bez nichž není možné provést tolik potřebnou reformu vzdělávání, která by zajistila větší kvalifikační soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Každý zaměstnanec, lhostejno zda státní či soukromý, je-li odborně zdatný, šikovný, pečlivý a iniciativní, je přirozeně velmi ceněn. Jenže nejsou doklady o dramatickém celoplošném zefektivňování práce zaměstnanců státu, o zkvalitňování práce státních úředníků, nemá-li ovšem být tímto důkazem růst byrokratické zátěže, vymýšlení a uplatňování a kontrolování nových regulatorních pravidel svazujících podnikatele – jak tomu nasvědčují signály z praxe evidované Hospodářskou komorou ČR.

I ve veřejném sektoru je třeba měřit výkon zaměstnanců individuálně. Neschopní zaměstnanci by se neměli vézt na zádech schopnějších kolegů. Nejde o okrajovou záležitost, je to morální hazard pro celou společnost, vezme-li se do úvahy, že zaměstnanci ve veřejném sektoru představují nejméně šestinu celého trhu práce.

Představa odborů o plošném zvyšování popírá ekonomické zákonitosti a růst platů ignorující vývoj produktivity nezajistí kýženou životní úroveň ani konvergenci směrem k vyspělé západní Evropě. Připomínám, že jen letos se platy učitelů zvyšují o 15 % a platy ostatních pracovníků ve veřejné sféře a členů bezpečnostních sborů v letošním roce rostou o 10 %.

Podnikatelé v důsledku plošného zvyšování platů ve veřejném sektoru musí zvyšovat mzdy už jen proto, aby jim zaměstnanci neodcházeli za „definitivou“. Je pravděpodobné, že zaměstnanci v soukromém sektoru budou při svých mzdových vyjednáváních argumentovat růstem platů ve státní sféře, leckdy bez ohledu na další souvislosti.

Tomáš Vrbík, tajemník Úřadu Hospodářské komory České republiky