Podle nejnovější Komorové národohospodářské prognózy vzroste HDP České republiky v příštím roce o 4,3 %. Křehký hospodářský růst ale bude podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice ČNB a rozumné rozpočtové politice vlády. Šéf Komory zároveň upozornil, že růst průmyslové produkce bude příští rok nižší (4,8 %) než letos, v letošním roce přitom zásadně a pozitivně ovlivňuje vývoj tuzemské ekonomiky.

 

„Končící rok není v pravém slova smyslu rokem restartu. Výsledky letošního roku ovlivnil především tvrdý lockdown v roce 2020. Ekonomika tak stále funguje pod svým potenciálem a teprve v průběhu roku 2022 budeme mít šanci na zvrat,“ je přesvědčen prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Růst HDP bude podle něj tažen zejména spotřebou domácností vlivem rostoucích reálných mezd a také kvůli odložené spotřebě domácností z loňského a letošního roku.

„Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, Zejména kvůli tomu, že firmy trpí nedostatkem zaměstnanců s žádanou kvalifikací i zaměstnanců vůbec,“ vysvětlil Dlouhý.

Podle komorové prognózy se dynamika hrubých mezd po letošním jednorázovém vyčerpání „daňového polštáře“, vytvořeného zrušením superhrubé mzdy a zvýšením základní daňové slevy, v příštím roce zvýší. Nominální mzdy meziročně vzrostou nejčastěji o 2 až 3 tisíce Kč. „Průměrná hrubá měsíční mzda tak v roce 2022 přesáhne 40 tisíc Kč,“ upřesnil Dlouhý.

I v příštím roce stejně jako letos budou nejvyšší mzdy vypláceny na kvalifikovaných pozicích v nejdynamičtěji se rozvíjejících pododvětvích, jako jsou činnosti v oblasti nemovitostí, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. Vzhledem k vysoké základně bude v daných oblastech i absolutně nejvyšší meziroční nárůst mezd. V procentuálním vyjádření nejvýrazněji porostou mzdy v činnostech v oblasti nemovitostí, v maloobchodě a velkoobchodě, ale i v ubytování a pohostinství. „Předpokladem udržitelného vývoje mezd ale je, aby nová vlády při přepracování státního rozpočtu na rok 2022 v části týkající se platů v rozpočtové sféře byla střídmá,“ upřesnil Dlouhý.

Hospodářská komora upozorňuje, že i růst konečné spotřeby bude částečně oslaben předpokládaným navýšením úrokových sazeb ČNB, což povede ke snížení objemu prostředků vynakládaných na běžnou spotřebu a redukuje zájem o spotřebitelské úvěry.

Vedle spotřeby domácností bude v příštím roce růst ekonomiky tažen také investicemi. Podle Hospodářské komory jak jejich hnací silou, tak i bariérou, bránící v následujícím období soukromým investicím, bude nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„Zaznamenáváme snížení investičního apetitu i u velkých hráčů na trhu s relativním dostatkem finančních prostředků k řešení jinak obvyklých výzev. Růst fixních investic je tak nejistý. Předpokladem růstu je, aby vláda investory povzbudila zpětným prodloužením a rozšířením daňových pobídek při pořízení nového majetku. Jinak hrozí, že v důsledku růstu cen energií a produkčních cen bude tvorba hrubého fixního kapitálu výrazně pomalejší, nebo bude dokonce stagnovat,“ varoval Dlouhý.

Na nedostatečné investice firem do strojů a technologií upozornila Hospodářská komora letos už několikrát. Investice firem do pořízení majetku potřebného k podnikání letos rostou velmi pomalu, což ohrožuje oživení a trvalejší udržitelný růst české ekonomiky. Budoucí vládě proto doporučila daňově zvýhodnit i pořízení investic do 3. odpisové skupiny, kde se strojní a technologická zařízení standardně amortizují 10 let.

Přestože většině podnikatelů vzrostly ceny vstupů, zvýšení cen vlastní produkce neplánují všichni z nich. Nemalá část podnikatelů sníží své marže, v plánu to mají zejména menší firmy. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, přístup podnikatelského sektoru tak bude dopady růstu produkčních cen na spotřebitele tlumit. Přesto roční míra inflace dosáhne 5,6 %.

Pozitivně bude k růstu HDP přispívat i zahraniční obchod. Ten ale bude z velké části vykompenzován změnou stavu zásob.

Zpětná vazba z členské základny Hospodářské komory signalizuje, že provedené i plánované zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB nemusí mít na české podnikatele takový negativní dopad, jak se očekávalo. Trhem předvídatelné posilování koruny v důsledku měnové politiky ČNB tak zřejmě výrazněji nepoškodí české exportéry, mohlo by naopak tlumit problém zdražujících se dovážených vstupů.

Ve srovnání s letošním vývojem se tempo průmyslové výroby o několik procentních bodů zpomalí. Záleží přitom také na naplnění rizik, především na epidemickém vývoji a načasování plnohodnotného obnovení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Strukturální změna ekonomiky, která byla koronavirovou krizí urychlena, může být v krátkém horizontu vnímána jako pozitivní i negativní riziko zároveň. Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky.

Vyhodnocení šetření Hospodářské komory k investicím a prodejům v příloze.