Hospodářská komora vyzvala vládu, aby místo nepředvídatelně přijímaných kroků sestavila plán, který umožní zaměstnavatelům připravit provozy, jejich zaměstnance a zákazníky na nově zaváděná protiepidemická opatření. Hospodářská komora požaduje, aby podnikatelé byli ještě před přijímáním těch nařízení, která budou mít dopad na podnikatelské prostředí, systematicky začleňováni do jejich přípravy, aby je mohli do svých provozů včas aplikovat.

„Očekáváme dohodu na kurzarbeitu. Ten se ale musí stát jen obecným legislativním nástrojem vlády, který bude využitelný v krizových situacích, nejen při pandemii. Jeho použití by mělo být plně v rukou vlády tak, aby mohla o jeho zavedení a parametrech flexibilně rozhodnout podle závažnosti situace,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Pokud se dále bude zhoršovat situace a bude nutné přijímat nové mimořádné kroky, pak vládní opatření musí být podle podnikatelů jasná, srozumitelná a jednoduše realizovatelná. Pokud se epidemická situace zlepší, pak Hospodářská komora vyzve vládu k přehodnocení plošných podpor, neboť budou mít kontraproduktivní účinek na tuzemskou ekonomiku – v jejich důsledku dochází k rozpadu pracovních kolektivů, poklesu pracovní disciplíny, prohloubení nedostatku lidí na trhu práce, poklesu produktivity práce i na nižší připravenosti firem na budoucí investice. V každém případě podpory nyní musí být spíše adresné, selektivní, jak sektorově, tak regionálně.

Podnikatelům také vadí, že nově zaváděná opatření nejsou vládou komunikována s dostatečným předstihem, aby je podniky mohly realizovat. „Proto žádáme vládu, aby sdělila podnikatelům a veřejnosti, jaká opatření budou zavedena, pokud denní přírůstky nemocných nebo hospitalizovaných budou překračovat nějaká pásma. Takový plán etap se dá jednoduše nadefinovat dopředu, zaměstnavatelé budou vědět, s čím mají dopředu počítat,“ je přesvědčen Dlouhý.

Podnikatelé v této souvislosti požádali vládu, aby nezaváděla nová opatření prakticky ze dne na den a místo toho vyhodnocovala, zda se ta posledně přijatá vůbec osvědčila, byla účinná, či nikoliv. „Zaváděná opatření musí cílit na oblasti, ve kterých se nákaza šíří nejrychleji. Místo toho vidíme, že opatření posledních dní často cílí na oblasti, ze kterých podle dat pochází jen minimální počet nakažených, zatímco na významné zdroje nákazy, jako jsou třeba kanceláře nebo školy, vláda reaguje jen pomalu,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Hospodářská komora označila současnou situaci za vážnou. Podle ní by k vyšší prevenci ale mohly přispět i podniky. Proto na svém webu vydala sadu doporučení, jak mají firmy postupovat. Mimo jiné doporučuje, aby si firmy vytvořily vlastní podnikové pandemické plány pro bezpečné zajištění provozů a postupný návrat zaměstnanců do práce. Chce také, aby začaly více používat moderní technologie k zavedení interních hlášení a případně i trasování pohybu zaměstnanců po jejich souhlasu na pracovišti. Pravidla nejsou závazná, Hospodářská komora je ale doporučuje dodržovat v jejich vlastním zájmu.

„Za zásadní také považuji to, aby i lidé byli ve svých běžných životních aktivitách odpovědnější než dosud. Nošení roušek, mytí rukou a vyhýbání se velkým uskupením lidí není otázkou politického názoru, ale zdravého rozumu, bez kterého se nepodaří rychlé šíření viru zpomalit,“ uvedl Tomáš Prouza.

Ten zároveň upozornil, že prodejny bezproblémově zavedly všechna nově nařízená hygienická opatření bez ohledu na dodatečné náklady, které jen letos přesáhnou 3,8 miliardy korun. „Přesto je vidět, že se lidé začínají bát utrácet a snižují své výdaje při nákupech i třeba v restauracích. Výpadek příjmů v gastronomii letos zatím činí 30 miliard korun a do konce roku může dosáhnout až 50 miliard,“ dodal Prouza.

Podle členky představenstva Hospodářské komory a prezidentky České komory fitness Jany Havrdové rovněž služby, jako jsou kadeřnictví, provozovatelé kosmetických služeb nebo sportoviště, dodržují všechna nařízení ministerstva zdravotnictví a řídí se i svými vlastními pravidly, které jim sepsaly asociace, které je zastřešují. „Zejména podnikatelé ve službách tak často zastupují stát a investují nemalé prostředky do omezení šíření koronaviru,“ zdůraznila.

Hospodářská komora na základě dat ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška také upozornila, že onemocnění se v této chvíli šíří nejvíce v kancelářských budovách, v oblasti strojírenství a elektra a u managementu podniků. Nejmenší počet nemocných byl zaznamenán u veterinářů, pracovníků v zemědělství, pracovníků pošty nebo hasičů.

„Pro všechna odvětví národního hospodářství platí stejné základní pravidlo jako pro každého z nás: roušky-rozestupy-dezinfekce. Oceňujeme odpovědnost firem poskytujících zaměstnancům flexibilitu práce z domova či těch, které pro své provozy vypracovaly podrobné pandemické plány,“ poznamenal předseda Sekce pro zdravotnictví a sociálních služeb Ivo Hlaváč.

Podle něj by stát vzhledem k poměrně vysokým nákladům na testy měl otevřít se zaměstnavateli diskuzi o alespoň částečné kompenzaci úhrad za testování zaměstnanců skrze zdravotní pojišťovny. „A to i s ohledem na to, že samy firmy chtějí udržet provozuschopnost, mít jistotu o zdraví svých zaměstnanců a o preventivní testování, zvláště pokud jsou zařazená jako prvky kritické infrastruktury, mají logicky zájem. Nemáme zatím účinný lék ani vakcínu, můžeme druhou vlnu pouze vlastní odpovědností rozložit v čase a zamezit kolapsu zdravotního systému a dalšímu zpomalení ekonomiky,“ uzavřel Hlaváč.