Počet dojíždějících lidí do Prahy jen za prací, zatímco bydlí na jejím okraji ve Středních Čechách, roste. Důvodem je nedostatek bytů. Přitom v Praze je v současné době v povolovacím procesu „zamrzlých“ 900 projektů s přibližně 40 000 byty, za posledních 17 let také poklesl počet vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení o 75 %. Hospodářská komora proto oficiálním dopisem vyzvala Prahu, aby podpořila výstavbu nových bytů a rychlejší rekonstrukci stávajícího bytového fondu alespoň tím, že zavede jasná pravidla a dohled nad dodržováním zákonných lhůt. V opačném případě se prohloubí současné problémy: porostou ceny bytů i náklady na dopravní obslužnost a Praha bude fabrikou a kanceláří, Střední Čechy jen noclehárnou. 

Z analýz demografického vývoje v Praze vyplývá, že Praha narůstá o tisíce nových pracovních sil ročně ze všech koutů republiky i zahraničí, bydlení v Praze ale všichni nenajdou. Institut plánování a rozvoje města také analyzoval migraci za prací mezi kraji a zjistil, že právě ze Středních Čech dojíždí do Prahy za prací už více než 180 tisíc osob denně a jejich počet nadále poroste.

Za nárůstem počtu obyvatel Středních Čech v okolí Prahy stojí téměř výhradně faktická stavební uzávěra v hlavním městě – respektive nedostatek bytů na trhu. Cena bytů v Praze v důsledku toho stále roste. Hospodářská komora přitom nedávno upozornila, že za nedostatkem bytů a extrémním nárůstem jejich cen stojí úřady, složitá byrokracie i obstrukce. Ve schvalovacím procesu v Praze totiž uvízlo v 900 projektech více než 40 000 bytů. Praha za Středočeským krajem navíc dlouhodobě zaostává v počtu zahájených bytů. Za posledních 13 let o více než 22 tisíc, a rozdíl se prohlubuje.[1]

Investoři se obracejí na Hospodářskou komoru ale i s tím, že mají problémy s nedodržováním lhůt ze strany úřadů. Paradoxně, ale na vině nejsou jen úředníci, ti totiž musí často čekat na stanovisko různých komisí. Tyto komise ovlivňují schvalovací procesy, ale v legislativních procesech nejsou vůbec nijak zakotveny a ani pro ně neplatí žádné lhůty. V komisích jsou navíc často zastoupeni zástupci samosprávy, přitom podmínkou pro členství není dokonce ani odborná způsobilost ani kvalifikace. Hospodářská komora proto doporučuje Praze, aby nastavila jasná pravidla a dohlédla nad dodržováním zákonných lhůt. Tím by se proces značně urychlit.

Problémy dokládají také analýzy IPR zveřejněné ve Strategickém plánu Prahy. Ve městě by se mělo každý rok vybudovat 6 tisíc bytů, a stejný počet bytů by měl být každoročně zásadněji rekonstruován. Ve skutečnosti počet bytů, jejichž výstavba byla v roce 2017 zahájena, klesl na přibližně 2 tisíce, rekonstrukce bytového fondu rovněž vypadá nepříznivě.

„Z Prahy se stává fabrika a kancelář Středních Čech, do které každý den budou jezdit statisíce lidí za prací a odpoledne budou Prahu opět hromadně opouštět. Naopak Střední Čechy se stanou noclehárnou Prahy, kde lidé přes den nebudou pobývat, a budou sem jezdit jen spát,“ podotýká za Hospodářskou komoru její prezident Vladimír Dlouhý.

Oba regiony se tak podle něj dostanou do velmi složité situace, která bude mít přímý dopad na jejich budoucí rozvoj a také na jejich obyvatele.

Praha se třeba už dnes připravuje až o desítky miliard korun daňových příjmů ročně, zároveň jí výrazně stoupají náklady na dopravní obslužnost, zajištění P+R parkovišť či řešení městské dopravy.

„Bohužel to vypadá, že jsme se nepoučili v některých zahraničních městech, které měly s podobným vývojem také své zkušenosti, příkladem je švýcarský Curych, a stálo mnoho úsilí, peněz a trvalo velmi dlouho tento stav následně stabilizovat a napravovat,“ uvedl Dlouhý, podle něhož celý region není na podobný nárůst obyvatel připraven. „Chybí zajištění infrastruktury, komunikací, městské hromadné dopravy, ale také školských či zdravotních zařízení. Praha a Středočeský kraj musí tuto situaci řešit konsenzuálně. Odliv obyvatel z venkova do měst je trend a města na tento trend musí umět reagovat,“ dodal.