Kondice české ekonomiky navzdory zhoršení hospodářské situace v eurozóně je velmi dobrá, letos vzroste o 2,7 % a příští rok o dalších 2,6 %.  Většímu ekonomickému růstu ale brání nedostatek zaměstnanců, problémem bude možný „tvrdý brexit“. Vyplývá to z nové prognózy Hospodářské komory České republiky vycházející ze zpětné vazby členských firem napříč odvětvími, obory i regiony a využívající model všeobecné ekonomické rovnováhy České spořitelny.

V prvních šesti měsících letošního roku podniky často doháněly plnění zakázek, které kvůli zahlcení objednávkami nestihly vyřídit v loňském roce. I přes mírný pokles zájmu o české výrobky a služby, způsobený především vývojem na hlavních odbytištích, zůstaly zakázky stále na úrovni umožňující firmám jejich solidní růst. Hnacím motorem ekonomiky jsou přitom v současnosti zejména domácí spotřebitelé.

„Apetit českých spotřebitelů a jejich vyšší životní úroveň promazávají kola české ekonomiky. Loni touto dobou i letos zkraje roku leckdo sázel na recesi, teď je jasné, že pro tento ani příští rok i přes vnější rizika české ekonomice recese nehrozí. A to ani v případě tvrdého brexitu,“ podotkl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič, jehož tým analytiků data firem zpracoval.

Podle nové prognózy Hospodářské komory také letos výrazně vzrostou mzdy. Zatímco loni stouply o 8,1 %, letos si zaměstnanci polepší průměrně o dalších 7,4 %, celkem se tedy roční příjem zaměstnanců zvýší v průměru o dalších přibližně 28 000 Kč za rok. Jak velký dopad na mzdy zaměstnanců bude mít např. zrušení karenční doby, kvůli kterému se zaměstnavatelům zvýší mzdové a administrativní náklady, nelze zatím za jeden měsíc vyčíslit. Přesto pro příští rok prognóza počítá se solidním úhrnným růstem mezd o 6,1 %.

Díky příznivým podmínkám pro financování a také kvůli vyčerpanému trhu práce firmy investují své prostředky nejen do mezd, ale také do digitalizace a nových technologií. Tempo růstu investic ale letos mírně zvolní.

Prognóza rovněž poukazuje na škody v české ekonomice způsobené nedostatkem zaměstnanců. V ČR působí 280 tisíc zaměstnavatelů, přičemž podle dat Hospodářské komory zaměstnavatelé v červnu postrádali už přes 500 tisíc zaměstnanců. V každé firmě tak chybí průměrně téměř dva zaměstnanci. Státní kasa kvůli tomu loni tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech, letos potenciální ztráty dosáhnou dalších přibližně 110 miliard korun.

Kondici firem ovlivní případný odchod Velké Británie z EU bez dohody. Zvolením Borise Johnsona do čela britské vlády se přitom pravděpodobnost tohoto tzv. no-deal scénáře výrazně zvýšila. „To je i důvod, proč jsme se rozhodli počítat v současné prognóze s variantou no-deal již v základním scénáři prognózy (baseline),“ podotýká Minčič. Velikost šoku spojeného s brexitem bude záviset i na tom, jak dlouho bude trvat nejistota ohledně způsobu odluky Velké Británie od EU. Čím delší bude nejistota, tím větší škody v české ekonomice způsobí. Brexit, nehledě na jeho konkrétní provedení, bude pro českou ekonomiku znamenat jednorázový a krátkodobý výkyv, který sám o sobě nebude vést k recesi v ČR.

Samostatnými kapitolami, které vnášejí další nejistoty do budoucího vývoje, jsou možná všeobecná eskalace celních válek, zahraniční politika USA v širším smyslu, případně problémy zemí jihu EU. Nemalý potenciál zpomalit českou ekonomiku má i vláda, a to v případě kumulace regulatorních opatření uvalených na podnikatele, jako je kupříkladu tlak na další zvyšování minimálních a zaručených mezd bez ohledu na to, zda roste i produktivita práce, zrušení karenční doby nebo povinný 5. týden dovolené a další.