Hospodářská komora České republiky – ačkoliv nesouhlasí s řadou ustanovení nového stavebního zákona, který dnes schválila vláda – vyzývá vládní kabinet a opoziční strany, aby se pokusily využít svůj už jen roční mandát k tomu, aby našly kompromis, který umožní zrychlit a zkvalitnit stavební řízení v zemi. Doporučuje proto na půdě Poslanecké sněmovny zřídit odbornou skupinu, která se novým stavebním zákonem bude konstruktivně zabývat. Je zároveň připravena poskytnout pro tento účel své odborné kapacity.

Hospodářská komora přitom upozorňuje na to, že nový stavební zákon nezavádí efektivně vymahatelné lhůty, dokonce je zdvojnásobuje. Připomíná, že oproti verzi návrhu zákona z konce loňského roku Ministerstvo pro místní rozvoj upustilo od záměru řešit povolování staveb na úrovni krajů. Místo toho ustoupilo obcím, a tak mimo jiné zůstane zachována odborníky kritizovaná systémová podjatost úřadů. To je jen jeden z řady „odklonů“, kvůli kterým lze nový stavební zákon považovat jen za pouhou další novelu. Nový stavební zákon přitom má vyřešit jeden z největších problémů v zemi, čímž je zdlouhavé povolání staveb.

„Nynější varianta návrhu předložená vládě k projednání má mnoho výrazných změn, kvůli kterým by lidé a firmy museli další roky strpět pomalé povolání staveb. Pokud se ale politici nebudou snažit najít řešení, pak hrozí, že současný žalostný stav bude po další roky přetrvávat,“ poznamenává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že ačkoliv je Hospodářská komora přesvědčena, že by měla vzniknout jednotná a nezávislá státní stavební správa navržená po vzoru funkčních katastrálních úřadů, tvořená Nejvyšším stavebním úřadem (NSÚ), krajskými stavebními úřady (KSÚ) a územními pracovišti KSÚ, je ochotná i v této oblasti najít nějaký rozumný kompromis.

Hospodářská komora přitom upozorňuje i na další problémy nového zákona. Například ani v oblasti územně plánovací dokumentace se toho příliš nezměnilo. „V zákoně totiž zcela chybí původní klíčový požadavek na stanovení veřejného zájmu, proces územního plánování zůstává zachován v současné přežité podobě, nedochází k žádnému zrychlení. A to přesto, že jen tato kapitola narostla o desítky nových „prázdných“ paragrafů oproti současnému stavu,“ dodává předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.

Stavebníci opět ve stavebním zákoně nenajdou jednoduchá, jasná, srozumitelná pravidla pro svoji činnost, ani žádné vymahatelné lhůty, kterými by byly vázány úřady. Navíc, pokud prvoinstanční úřad nebude konat, sice má stavebník šanci, že se jeho žádosti ujme úřad nadřízený, ale ten začne úplně od začátku a stavebníka za marné uplynutí lhůty nikdo neodškodní. V případech, kdy záměr podléhá EIA, dokonce nejsou stanoveny ani lhůty pro zpracování posudku – řízení tak může být přerušeno v zásadě navždy. Z návrhu není ani dnes jasné, kam se se svou žádostí budou stavebníci obracet, protože seznam úřadů má být doplněn až později vyhláškou ministerstva vnitra.

Ministerstvo pro místní rozvoj také opustilo návrh efektivně vymáhat lhůty po stavebních úřadech institutem v prvním stupni automaticky vydávaného povolení stavebního záměru. Rovněž vypustilo speciální úpravu ve stavebním zákoně, která se zabývala soudním přezkumem. Místo toho má být novelizován soudní řád správní, což bude mít dopad na celou soudní kontrolu veřejné správy, nejen oblast stavebního práva.

„Návrh je plný lhůt, které informují o předpokládané délce jednotlivých činností úřadu. Kdy však bude výsledný dokument dodán žadateli, se stavebník v zákoně nedozví. Toto považujeme za nevyvážené, protože např. u daňového přiznání jsou pro poplatníky naopak stanoveny pouze termíny, kdy se má daňové přiznání podat a daň uhradit, ale jak dlouho se poplatník touto činností zabývá, stát vůbec nezajímá,“ konstatuje Landová.

Podle Hospodářské komory by stavební zákon měl být srozumitelným, jasným a čitelným návodem pro stavebníky, kteří v něm mají zjistit, kde mohou umístit určitý druh stavby a jaké požadavky má stavba splňovat, aby byla povolena. Dále má zákon stanovit lhůtu, ve které stavebník dostane rozhodnutí o své žádosti, a také jasné a transparentní sankce za to, když jedná nezákonně. V neposlední řadě má přinést jasnou informaci o tom, kdo o jeho žádosti bude rozhodovat a kdy rozhodne.

Paradoxem návrhu nového stavebního zákona také je, že lhůty, které jsou již dnes prakticky nevymahatelné, se díky přechodným ustanovením dokonce ještě násobně prodlouží. Svědčí o tom § 328 nového stavebního zákona, podle něhož se lhůty pro vydání rozhodnutí a provedení jiných úkonů před nabytím účinnosti nového stavebního zákona mají prodloužit na dvojnásobek. Lze tak s politováním konstatovat, že se stát ani občané rychlejšího stavebního řízení nedočkají.

Zajímavé by bylo zjistit, zda počet razítek a délka řízení od podání bezvadné žádosti do vydání pravomocného povolení k vybudování hotelu o 13 podlažích, s kavárnou a restaurací ve zvláštním objektu o 1 podlaží a s plaveckým bazénem s příjezdovou cestou o délce 3 km na zastavitelném území bude shodná při plánovaném umístění stavby v Dobřichovicích jako ve Frýdku-Místku.